CO VÍME A NEVÍME O ŽIDECH
Josef Zemánek
Podle prvních ověřených zpráv žili Židé v Uherském Brodě od poloviny 16. století. Ale to nebyli ještě obyvateli opevněného města, nýbrž tvořili malou skupinku domků pod hradbami naproti dřívějšího Předbranského mlýna. Z této malé osady se postupně stala vesnička s potřebnými zařízeními a dokonce i se školou a s hřbitovem rovněž pod hradbami na druhé straně od Nivnické brány. Obyvatel této první židovské osady muselo být už dost, protože se domáhali vhodného přístupu do města samostatnou brankou v hradbách, což se jim samozřejmě nepodařilo. Poměrně brzy se však dostávali do vlastního města, skoro po jednom, kde kupovali menší i větší domy ve kterých se začali věnovat obchodům a řemeslům. Podřízeni byli přímo vrchnosti, ze začátku pánům z Kunovic a po nich Kaunicům to se všemi důsledky jako poplatky, roboty, dodržování pravidel řemeslnických práv a občanských povinností. Vrchnost měla s rostoucí židovské obce velký užitek. Pokud žili na Předměstí, vlastnili tam domy i pozemky, které při možnosti přestěhování do města prodávali. Ve městě se soustřeďovali do jedné části v jihovýchodní oblasti, kde vytvořili vlastní skupinu domů, která se stala základnou židovské obce s vlastní samosprávou. Postupně se přizpůsobovali měšťanům a brzy plnili všechny povinnosti vůči vrchnosti i městu. V novém vlastním sídlišti si zřizovali všechna potřebná zařízení i školu, lázeň pro Židy a samozřejmě odpovídající krásnou synagogu. Finanční potíže, do kterých nedostali Kaunicové, samozřejmě dolehli i na Židy, ale to všechno nebylo nic proti pohromě, která postihla celé město v červenci roku 1863, kdy do města vtrhly hordy Jiřího Tököliho, které město zvětší části zničily a moc lidí zamordovaly a mezi nimi asi 300 Židů včetně rabína Nathana Náty, jemuž byl později postaven na starém hřbitově velký pomník. Z ohrazeného města, které mohlo být přirovnáno k pasti, nemohl uniknout skoro nikdo, takže na živu zůstalo skutečně jenom pár lidí a zbytek byl odvlečen na Beckov v Pováží, odkud pocházeli oni raubíři ve službách J. Tököliho. Město křesťanů i Židů Uherský Brod se pomalu vzpamatovávalo z této pohromy a obojí se stále více sbližovali. Podnikavost Židů byla vhodná vrchnosti, takže židovská část města přiměřeně rostla a zlepšovala se budováním a zařizováním prospěšných zařízení jako školy, synagogy a jiných celkově prospěšných objektů. Tak vznikala samostatná židovská obec, oddělená od městské obce hlubokým příkopem a případně zdí, což vrchnosti vyhovovalo, takže Židy ve všem podporovala. Hlavní budovou byla synagoga, jejíž vnitřní zařízení museli, zaplatit sami obyvatelé židovské obce. Ve druhé polovině 18. století nastal příliv židovských obyvatel, takže bylo třeba rozšířit školu. Velká část přistěhovalců poházela z okolních obcí. Židé tvořili skupinu lidí hospodářsky i sociálně závislých na vrchnosti, která z nich měla čím dále větší příjem. Ale podnikaví Židé plnili povinnosti bez problémů. Po roku 1848 se vlivy Židů ještě více rozšířily nejenom ve městě, ale i po celém venkově se všemi znaky svobodného podnikání.
