UHERSKOBRODSKÝ SOKOL LETOS SLAVIL 120 let
V době národního obrození hledali Miroslav Tyrš a Jindřich Fűgner cesty, jak zajistit nerušené trvání našeho malého národa. Z těchto snah po trvalém obrození českého lidu vzniká sokolská myšlenka a tak dne 16. února 1862 je založena první sokolská jednota Sokol Pražský (v roce 2012 to bude již 150 let sokolské činnosti). Sokolská myšlenka se rychle šířila po vlastech českých a konečně v roce 1891 se usadila i v Uherském Brodě. 18. ledna 1891 se vyslovilo 28 přátel na schůzi v Občanské besedě pro založení sokolské jednoty. Ustavující valná hromada se uskutečnila 7. května 1891. U zrodu stál především JUDr. Karel Večeřa a stal se tak prvním starostou a prof. František Nejezchleba, který byl zvolen náčelníkem. Ke konci roku měla jednota už 53 členů. Již v roce 1892 byl uspořádán župní slet k oslavě 300let narození J. A. Komenského a členové jednoty se v hojném počtu účastnili odhalení pomníku J. A. Komenského na Horním náměstí. Podstatné však bylo, že Tělocvičná jednota zde byla a začala žít velmi čilým sokolským ruchem, byť se musela potýkat s nepochopením, ale také ještě se silným vlivem německy smýšlejících úřadů. Cvičení začalo hned v r. 1891 ve starých kasárnách v Komenského ulici, čp. 116, později od r. 1894 v tělocvičně obecné školy a od roku 1908 v tělocvičně reálky. Za venkovní cvičiště sloužila především tzv. Čížkova zahrada. Cvičení je v té době především mužskou záležitostí, až v r. 1904 je založen ženský sbor. Základem bylo samozřejmě cvičení, ale současně se pořádaly výlety po okolí, ale i do vzdálenějších míst. Samozřejmostí byla účast členů na veřejných cvičeních okolních jednot, účast na všesokolských sletech v Praze. Pořádaly se plesy, taneční věnečky a přednášky ze všech oborů lidské činnosti. V roce 1901 je ustaven vzdělávací a zábavní odbor. Po br. Večeřovi (byl jmenován zakládajícím členem jednoty) přebírá místo starosty a v r. 1895 br. JUDr. Jan Renner, po 20 letech pak v r. 1915 br. Mil. Souček, lékárník. Světová válka silně poznamenala činnost Těl. jednoty. Činnost byla velmi omezena, dokonce státní úředníci se museli vzdát členství v jednotě. Teprve vznik samostatné Československé republiky přinesl prostor pro mohutný rozvoj sokolského hnutí. I proto naše jednota měla koncem roku 1918 390 členů (mužů i žen). Tělocvičná jednota byla u zrodu jednot ve Vlčnově, Bojkovicích, Korytné, Pašovicích, Prakšicích Újezdci, Nivnici, Bánově, Veletinách, Hradčovicích a Havřicích. Později dostala do vínku jako „Kmotr“ Těl. jednotu v Loukách nad Olzou (u Českého Těšína). Již v roce 1899 inicioval br. Lang zřízení „Fondu pro výstavbu sokolovny“ s prvním vkladem 200,- Kč, který vyhrál v sázce. V roce 1913 získala jednota pozemek „Nadsklepí“, který jí daroval zakládající člen hrabě Dr. Václav Kaunic. Situace však nedovolila stavbu zahájit. Až teprve v r. 1922 se získává pozemek, kde je dnešní sokolovna.V roce 1923 je zahájena stavba stadionu. Budování bylo provázeno velkým nadšením a obětavostí členů jednoty (byly vypsány pracovní povinnosti, resp. finanční náhrady a tak 5.července 1925 je stadion slavnostně otevřen župním sletem Sokolské župy Komenského za přítomnosti náčelníka ČOS, nezapomenutelného br. Jindry Vaníčka. V den narozenin T. G. Masaryka v roce 1930 je položen základní kámen budovy sokolovny, krátce po tomto aktu je zahájena výstavba. Již v prosinci 1930 se konala slavnostní členská schůze a 14. června 1931 byla sokolovna slavnostně otevřena krojovaným průvodem městem a taneční zábavou. Je nutné si připomenout, že sokolovna byla postavena pouze z prostředků Tělocvičné jednoty. Na stavbu byly rovněž vypsány pracovní povinnosti, a konaly se sbírky. Další období od r. 1931-1938 je činnost v jednotě nejrušnější. Vychází „Zpravodaj Tělocvičné jednoty“ v nákladu 550 výtisků a to až do roku 1941. Výborně pracuje dramatický odbor, věhlas si získává loutkové divadlo v čele s prof. Rudolfem Tomicou a Augustinem Hladkým. Toto období je obdobím největšího rozvoje veřejných cvičení, akademií, přednášek, koncertů a divadel. Nemalá byla i činnost sportovní. Kromě vlastního cvičení měl Sokol odbory šermu, turistiky, kuželek, házené, košíkové, lehké atletiky, cyklistiky, tenisu, ledního hokeje, lyžování a dokonce i jezdecký odbor a leteckou ligu. Samozřejmě musely pracovat další odbory, jako finanční, kinoodbor, zábavný, vzdělávací, hasičský a také branný. V roce1938 se opět konal župní slet žactva s účastí 650 žáků a 700 žákyň. V červnu pak následoval župní slet dospělých s účastí 163 mužů, 112 žen, 52 dorostenců a 58 dorostenek (jen z naší jednoty). V témže roce měla naše jednota také největší zastoupení na památném X. všesokolském sletu.Přichází II. světová válka a s ní likvidace všeho sokolského, se všemi hrůznými důsledky této doby. 13 členů se nevrátilo a naše řady dost prořídly. V roce 1945 je činnost okamžitě obnovena. 29. června 1945 se koná znovu odhalení pomníku T. G. Masaryka, v září 1945 se koná první veřejné cvičení po válce. Ryzí myšlenka sokolského hnutí, jako je vysoká pracovitost ve prospěch celku, nezištnost, mravnost, touha po nezávislosti, svobodě a čisté demokracii, byly opět motivem k bohaté činnosti i po roce 1945. Starostou jednoty byl br. Jan Němeček. Veškerá činnost směřovala k XI. všesokolskému sletu, který se však konal po únorovém puči. Ten předznamenal další likvidaci Sokola na dlouhých 40 let, byť ještě krátce existovala ČOS, ale již ve sjednocené tělovýchově. Ale od roku 1952 vše co bylo sokolské, muselo být být vymazáno. 7. ledna 1990 je obnovena Československá obec sokolská a tak 20. dubna 1990 se uskutečňuje ustavující schůze Tělocvičné jednoty, která volí do čela br. Vlad. Červeného.Ale jsme zde a se svými 467 členy patříme mezi největší jednoty Sokolské župy Komenského, s odborem všestrannosti, vynikajícími turisty, horolezci, judisty, tenisty, volejbalem i aikidem. Ne vždy se vše daří, těch 40 let přerušení je znát, zejména na mladé generaci, ale od roku 1990 se určitě můžeme pochlubit řadou úspěchů. „Smysl našeho života je třeba hledat v pomoci tomu, čemu věříme. Je třeba žít z ideje, která je mocí. Je horizontem, v němž žijeme a z něhož vstávají všechny naše činy. Takovým horizontem může být idea sokolství.“
I proto jsme zde již 120 let.
Jiří Krejčiřík, starosta T. J.
