Osobní vzpomínka O.Kopunce na J.Velčovského

Bohužel,je to tak.Lidé se scházejí i rozcházejí, Někdy nenávratně….
Prvně jsem se setkal s Jurou u nás doma na dvoře. Učil jej můj dědeček na gymnáziu v UB. Aby to nebylo tak jednoduché,jeho otec, na oplátku, učil mne, asi půl roku ruštině na brodské průmyslovce ,někdy v roce 1965.Oba kantoři pak spolu rozdávali vědomosti nám mladším,jak na základních školách,tak na středních.Po letech jsem se s Jurou setkal v Dívčím orchestru Evy Patákové z Brna,kde hrál jako jediný chlap bicí a tehdy začátkem 60.let hostovali v sále ZKP v našem městě. Potom odešel do Bratislavy.
No a pak už to bylo mnohokráte při mém muzicírování na vojně. Jura chodil do porot,s Olgou,Dušanem Grúněm a jinými koncertovali v Novém Meste n/V. v Bratislavě u nás v Uh.Brodě. Vždy jsme se k sobě měli,jako krajan ke krajanovi. Jako Broďané.
Naposledy jsme spolu hovořili tuším před třemi roky v restauraci Lapač, kam Jura zavítal ve večerních hodinách i s Olgou. Jejich snahou bylo povečeřet,ale jak je známo večer se v této osvěžovně nevaří. Tak jsme spolu dali poměrně dlouhou řeč. Jezdili každým rokem mezi vánoci zapálit svíčku na rodinný hrob na horní hřbitov. Odkázal jsem je na restauraci Balkán.Už tehdy si trochu postěžoval na nemoci. Ale kdo je nemáme…
V jeho muzikantském snažení na varhany už pokračoval jeho syn a Jura se věnoval jen skladatelské činnosti a aranžmá pro kapelu svého potomka.Můžete jej vidět na programech STV.
Pro pořádek je třeba říci,že velmi dobře hrál na varhany,klarinet,saxofon i bicí.Byl multi instrumentalista s citem pro muziku a jeho aranžmá byla vyvážená. Patřil nejen na Slovensku k uznávaným hudebním veličinám.
Do svého města se vracel rád.Na své město nikdy nezapomněl. -oko-