Ulice historického jádra města
Historický střed města byl nepochybně v posledních desetiletích významně pozměněn, neboť si to vyžádala rychle se rozvíjející společnost se všemi svými klady, ale i zápory. Přesto se dá říct, že některá místa historického středu si udržela do dnešní doby určitý svůj ráz a jsou navíc dokladem moudrosti našich předků.
Bylo by tedy vhodné i do budoucna pečlivě zvažovat stavební úpravy v následně jmenovaných místech a dbát na jejich citlivé zařazení do celkového rázu města.
Pojďme se nyní podívat na jednotlivé ulice z hlediska jejich tvářnosti i eventuálně v současnosti probíhajících změn.
Mnozí ani netuší, proč se ulice, kterými procházejí, tak jmenují. Chodí jimi bez rozmyšlení, bez pohledů na fasády domů, jejich předzahrádky, aniž by se třeba jen chvilku zamysleli nad historií daných míst. A to je, bohužel, smutné konstatování.
A proto možná krátká následující úvaha alespoň částečně přiblíží naše krásné město jeho občanům.
Začněme ulicemi, které vycházejí ze dvou náměstí, která jsou přirozenými městskými jádry.
Z Masarykova náměstí směřuje dolů ulice Široká. Je opravdu svými rozměry prostřená do šířky, takže její název je „na místě“. Je ulicí relativně klidnou, už také z toho důvodu, že její horní část je zbavena automobilového provozu, kteréžto opatření jí nesporně prospívá. Začíná boční stěnou Komerční banky, ve své střední části pokračuje Českou pojišťovnou a sympatickou nenápadnou restaurací „U Rocha“.
ulice Široká
Zprava „přibírá“ tato ulice rozlehlý areál neustále se modernizujícího gymnázia
J.Á.Komenského, pohledem zleva si zase nelze nepovšimnout malé, ale velmi známé a oblíbené pekárny Šestákovy.
Popisovaná ulice pak svým průběhem navazuje na ulici Seichertovu, 
nazvanou podle starosty z počátku 18.století, Ignáce Seicherta, která se větví jednak k ulici Bří Lužů, jednak obíhá gymnázium z jižní a západní strany, aby směřováním nahoru se navracela znovu k Masarykovu náměstí, kde přechází v ulici Komenského podél Farního kostela.
V počátku této ulice je třeba si všimnout rohového domu, kde žili rodiče Komenského.
U gymnázia ze Seichertovy ulice odbočují ulice Pecháčkova, ohraničující uvedenou střední školu ze severu, a ulice U Sboru, mířící svým průběhem k západu.
Pecháčkova ulice je pojmenovaná po úspěšném brodském starostovi z konce 19.století, je relativně úzká, takže slunce do ní zavítá během dne jen málokdy. Obchody příliš neoplývá, ale zase propojuje části města klidnějším způsobem.
Tentýž ráz, alespoň v její úvodní části, má ulice „U Sboru“ , ta se rozlévá do větší šíře až po několika stech metrech s pěkným výhledem na jižní části obce a hlavně na hřeben Bílých Karpat. Její název souvisí s dřívější existencí významné gotické budovy Sboru v tomto prostoru.
ulice U Sboru
Od Farního kostela vede západním směrem ulice Nerudova, vede kolem oblíbeného a hojně navštěvovaného obchodu „Sport“, přičemž navazuje svým závěrem při odboru životního prostředí na ulici U Sboru.
V její střední části je krátká odbočka směrem nahoru Hodinářskou ulicí s docela pohlednými rodinnými domy po levé straně. Ulička vyúsťuje do Hradišťské ulice. Její název zřejmě souvisí s cechovním zaměřením této uličky- opravářů hodinek v příslušné historické době.
Hradišťská ulice je pro město významná. Je vlastně výpadovkou z centra směrem na Uherské Hradiště, i když její význam se novodobě poněkud snížil vybudováním obchvatu města. Automobilový provoz je v ní obousměrně velmi značný. Ulice je lemována většinou dvoupatrovými domy, z nichž některé se změnily ve výstavná hotelová a restaurační zařízení.
Z této místní magistrály vedou znovu nahoru, tedy směrem ke Komenského sadům, ulice Malá a Weberova
Hradišťská ulice
Weberova ulice, nazvaná podle dřívějšího významného brodského advokáta, sousedí ze západní strany s Tyršovými sady, zprava ji tvoří, zejména pak v její horní části, rodinné domy, které architektonicky ladí s okolním prostředím.
Ulice Malá je velmi nenápadná, je prakticky bez silničního provozu, a pouze s jednou, poněkud atypicky situovanou patrovou bytovkou. Kdo prochází touto ulicí, málokdy někoho potká a může zamyšleně kráčet k odpočinku do parkových prostor.
Obě uličky navazují na Ptylovu ulici, která má svými přízemními domky jedinečný historický ráz, ačkoliv bezprostředně sousedí s poměrně rušným Mariánským náměstím u školy stejného názvu.
Je jen škoda, že i tato ulice je po většinu dne většinou zaplněna parkujícími auty, což poněkud narušuje její dobový ráz. Navazuje na velmi krátkou ulici u Karla IV., která skýtá oku lahodící výhled na pečlivě udržovaný prostor před muzeem se známým památníkem J.Á. Komenského. Ulice je lemována lípami v sousedství ZŠ a rodinnými domy. Při jejím průchodu se člověk tak nějak i symbolicky blíží k místu, které mají v úctě nejenom občané našeho hezkého města. 
ulice Karla IV.
Z Mariánského náměstí vede k severu opět dopravně silně frekventovaná ulice Přemysla Otakara II., nazvaná dle panovníka, který udělil v roce 1272 sídlu městská práva. Tato ulice pak vyúsťuje průchodem mezi muzeem a Domem mládeže na náměstí Svobody. Vede kolem moderní nové stavby finančního úřadu a dalších institucí v ní působících, a to po pravé straně silnice, zatímco nalevo od silnice je k vidění pestrá, k muzeu přináležející vegetace.
Samotná poloha výše uvedené funkcionalistické budovy může být předmětem diskuzí Broďanů. Jedni budou její polohu na historickém Hradním náměstí považovat za nevhodnou, ale zase jiní její umístění v daném prostředí docela vítají.
Ulice má krátkou odbočku k ulici Hradební, která má jedinečný ráz historické uličky,
probíhající podél zbytku hradeb a zdi zahrady Dominikánského kláštera. Její malé domky evokují u člověka vzpomínky na minulost pomalu ubíhajícího času, tedy období s poněkud jinými starostmi, jako má dnešní uspěchaná doba.
Málo známými, ale rovněž pohlednými, jsou uličky Boženy Němcové a Mikoláše Alše nad Domem kultury. Je z nich poutavý a rozsáhlý panoramatický pohled na Bílé Karpaty, nedaleký Dominikánský klášter a k němu přiléhající zahradu, dodávající klid naší duši.
Těšovská neboli také Moravská ulice je podobně jako na západ mířící ulice Hradišťská, silniční tepnou města s řadou výstavných budov, včetně hotelu, restaurace a mnohých nabídkou specializovaných prodejen.
Směrem do města se odtud dostáváme do Kounicovy ulice, názvem spojené s Václavem, hrabětem z Kounic, členem významného moravského šlechtického rodu, jehož činnost byla neodmyslitelně spjata s Uherským Brodem. Ulice propojuje obě hlavní brodská náměstí
s historicky neobyčejně cenným Panským domem a drobnými, ale vkusně vyhlížejícími protilehlými kavárničkami.
ulice Kounicova
Nejživější ve městě je ale bezesporu ulice prudce svým průběhem spadající k Nivnické bráně, a sice ulice Bří Lužů. Je doslova přeplněna specializovanými obchody, navíc obdařena poštovním centrem města, obchodním střediskem „Zalda“ a „starou“ poliklinikou.
ulice Bří Lužů
Z ní odbočují směrem na východ ulice Soukenická a Tkalcovská, které po válce zcela změnily svůj původní ráz. Názvy ulic zde mají zřejmou souvislost s textilní, zde realizovanou rukodělnou výrobou v minulých staletích. Ulice jsou situovány do původní židovské čtvrti, která byla ovšem zásadním způsobem v moderní době pozměněna výstavbou panelových domů, které dávají jmenovaným ulicím poněkud jednotvárný ráz s minimem vegetace.
ulice Tkalcovská
Jen málo odlišná od nich je svým charakterem s nimi souběžná ulice Za kostelem a ulice primátora Hájka, kterým dominuje kostel Mistra Jana Husa a budova katolické školy
v původním architektonickém slohu. Tyto ulice pak napříč prostupují ulice Jirchářská, ta je ovšem bez větších zajímavostí. Obě ulice se sbíhají k ulici U Fortny.
Slovo fortna je ze 16. století a má význam stezky pro kata, který jedině touto stezkou mohl
vstoupit na veřejné prostranství, např. na náměstí atd. Počestný člověk se této stezce vyhýbal, aby nebyl za nečestného považován.
Moravská ulice navazuje živou křižovatkou na ulici Horní Valy s řadovými domy, ale i výstavnou Panoramou. Tato ulice je ovšem lokalizována už mimo historické centrum.
