Gastronomicko společenský bedeker města Uherský Brod
Úvod
Nedávno jsem se vsadil s kamarádem o to, kdo líp odhadne číslo, které bude nejblíže skutečnému a ověřenému počtu restaurací, hospod, putyk, náleven, bufetů, vináren, kaváren, klubů, zkrátka počtu objektů určených k povzbuzení, občerstvení, oblažení, nasycení člověka.
Ano, a to v Uherském Brodě.
Zkuste taky odhadnout počet a potom se se mnou, já jako průvodce, vydejte od jihu na sever a od východu na západ ulicemi a uličkami města s jediným cílem, zjistit kde, jaké a kolik gastronomických zařízení ve městě sídlí.
Samozřejmě navštívíme jen některé, většinu z nich jen imaginárně, ale pár slov o každé knajpě určitě utrousíme. A zaznamenáme, kde sídlí.
Zapsali jste si své číslo, tedy počet hospod, podle vás?
Dobře.
Na poslední straně si uděláte inventuru a porovnáte skutečný počet s vaším odhadem.
Souhlasíte?
Výborně. Tak se vydejme do ulic.
Ulicí Nivnickou po železniční trať
Takže vydejme se spolu směrem od Nivnice. Když bychom šli po cyklostezce, tak by šlo se zastavit v Cyklobufetu u lihovaru a něco si dát na cestu, ale nevím, jak je tam otevřeno a co nabízí. Výletníkům na kolech, pěšky, s kočárky, se psy, zastávka určitě udělá radost.
Ale to nejsme ještě v Brodě. Na první občerstvovací stanici v Uh.Brodě narazíme hned, když zabočíme na sídliště Olšava. Tam se nenápadně, vedle obchodu s potravinami, krčí Hospůdka u Sluníčka. Když bude otevřeno a teplo, jedno pivo si dát můžeme. Doporučuji raději malé, pouť bude dlouhá.
Komu se nelíbí prostředí a vydrží se žízní ještě nějakou minutu, ten se dočká na světelné křižovatce. V baru GARAGE se napije i nají a ještě v pěkném moderním prostředí. Kdo si pamatuje místo, kde býval zašlý nápis Kovářství a Podkovářství
ŽÁČEK, ten si už koně tam neoková, ale vybere si z menu a svlaží hrdlo v restauraci s příznačným názvem KOVÁRNA. A kde ji hledat? Je odsud vidět věž toboganu aquaparku Delfín, takže u Delfína, ten najde každý.
Kdo má chuť jen na drobné občerstvení a nechce vysedávat v hospodě, tomu stačí dát si kávu, čaj, nealko, v patře i pivo přímo v prostorách aquaparku Delfín.
Jsou jistě mezi námi takoví, kteří mají svoji hospůdku a nevadí jim, že musí do patra. Tak ti ,na křižovatce u závor rádi, zavítají do restaurace DRUŽBA v prvním patře.
-2-
A než se vydáme po Vlčnovské ulici prozkoumat tamější restauranty a bary, přejděme přes hlavní silnici do ulice U cukrovaru. Tam na konci je nenápadná budova posazená do zeleně s příznačným názvem HOTEL ZÁTIŠÍ . Lůžko k dispozici, stejně jako teplá kuchyně a pití.
Teď ještě nepůjdeme přes trať, ale zabočíme, jak jsem se už zmínil, na Vlčnovskou ulici. Uděláme malou odbočku a ze Slováckého náměstí, kolem aquaparku si zaskočíme do HOCKEY BARU, přímo na zimním stadionu. Odsud chodníčkem kolem řeky Olšavy, a ž narazíme na hospůdku s tajuplným názvem U LAGŮ . Oficiálně sídlí na ulici Nová. To uvádím pro ty lidi, kteří mají s sebou GPS a bojí se, že by mohli při hledání sklouznout do řeky. Proto se vydají k Lagům jinou cestou než my. My se z ulice Nová vrátíme na Vlčnovskou právě včas, abychom v místě, kde jiní si nechají umýt, osušit a nakonzervovat auto, se mrkli, kolik lidí se tísní v restauraci HOTELU PALMÍRA. Obvykle kolem oběda plno, prostředí i jídelní lístek dávají záruku dobře strávené hodinky.
Kolik toho ještě dnes stihneme? Uvidíme.
A co nestihneme, necháme na další dny. Teď jsme se z hotelu Palmíra vrátili na Vlčnovskou ulici a pokračujeme směrem ven z města.
A co to? Kde se a proč tísní tolik lidí? To musí být určitě „naše zařízení.“
Samozřejmě.
Otevřeno jen do 14 hodin, ale přes oběd plno. Dobré ceny, dobrá chuť, dobré pivo.
Ale zapomněl jsem na název. Tedy R a F BUFET.
Dříve tady byla restaurace Karibik, ale tolik lidí, jako dnes, tu určitě nebývalo. Lidi brzy poznali co a kde je dobré. Proto sem chodí i z daleka.
U kruhového objezdu, ano tam, kde je Kaufland, nemůžete přehlédnout nápis na budově PANOPTIKUM Internet kavárna. Je to nejen kavárna s internetem, ale i moderní restaurant. A navíc, kdo potřebuje koupit něco z počítačové techniky, dole v přízemí, najde vše.
Vidím na vás, že už dnes máte chození dost.
Nevadí.
Odpočiňte si doma a zítra ve stejnou hodinu jako dnes se sejdeme.
Kde?
Třeba na autobusovém nádraží.
Od nádraží přes Moravskou až k radnici
Vítám vás na našem putování po restaurační mapě Uherského Brodu. Vidím, že jste se vyspali dobře, tak jdeme. Ještě něco, než vyrazíme. Samozřejmě, jen ten, kdo chce, se může osvěžit v budově ČSAD, funguje tady BUFET. Ještě nedávno, přímo vedle
-3-
čekárny, jeden podnikavý Vietnamec provozoval ASJSKÉ BISTRO. Mistrně, před vámi, na pánvi připravil Kungpao, zatímco vy jste si krátili chvíli a žízeň u sklenice
vyškovského piva. Asi měl málo zákazníků nebo příliš nízké ceny, prostě to ke konci minulého roku zavřel.
Škoda.
Pojďme na vlakové nádraží, uděláme průzkum tam. A už vidíme červený blikající displej s čísly. Kdo potřebuje si přihřát naději na výhru, může vsadit, my ostatní si aspoň všimneme nápisu TIP SPORT BAR, pivo Janáček, ale i jiné. Hned za plotem, téměř na nástupišti, je OBČERSTVENÍ POD SMRKEM.
U stromů ještě zůstaneme a přesuneme se na druhou stranu nádraží, do
POSEZENÍ POD LIPOU.
Komu nevoní lipový květ, má možnost se posunout o pár metrů blíž kolejím a v
BUFETĚ NA NÁDRAŽÍ lze taky žízeň uhasit.
Vidíte, ještě jsme nikde nebyli než na nádraží a prošli jsme dalších pět občerstvovacích stanic. Máte ale pravdu, i když nic neříkáte. Blíží se čas oběda, chtělo by to se po něčem poohlédnout a někam si sednout. Poslechnu vás a vyrazíme směrem ke křižovatce se závorami. Tam si sice moc neposedíme na oběd, ale zaznamenáme, že pivo Černá Hora lze opatřit ve stejnojmenné hospůdce, tedy HOSPŮDKA ČERNÁ HORA, přímo na křižovatce.
Než se dostaneme na další křižovatku s kruhovým objezdem, kde vévodí HOSPODA U KOLLERŮ, upoutá nás velký billboard s nápisem U DVOU OVEČEK. Nabízejí menu za slušnou cenu. Někteří z vás budete tento objekt znát pod dřívějším názvem SANTANA. Ale časy se mění. Nemusíme nutně ke Dvěma ovečkám, naproti je RESTAURACE SPORT. Fasáda není nejnovější, ale jídlo je chutné. Jak záhy poznáte, v těchto končinách možností posedět je celá řada, vydržte ještě pár minut a pak
si dáte. Od restaurace U Kollerů projdeme přechodem pro chodce křižovatku a hned narazíme na další možnost pochutnat si na klasické kuchyni bez minutek. Stačí se zastavit U CYRILA. Je to jídelna, bufet, hned vedle pasáže Neradice. Jak říkám, milovníky klasické české kuchyně kuchyně uspokojí.
I s nápoji.
Společensky či sportovněji založení jedinci dají přednost RESTAURACI BOWLING PIZZERIA, jen pár metrů od CYRILA. Vyjedeme výtahem do druhého patra a mimo dobré pití není špatný pohled shora na hemžící se ulice s auty a jim překážející chodce. Záleží na vás. Zalíbilo se vám tady, počkám na vás venku, nakoupím v BILLE, pod BOWLINGEM, mívají dobré a hlavně čerstvé pečivo. Tak asi za třicet minut sraz na parkovišti před BILLOU.
Tak chutnalo? Budeme pokračovat, nebo až zítra? Já myslím, že se podíváme ještě směrem k centru města a pak se dohodneme. Pozor, přejdeme přes přechod velmi
-4-
frekventované křižovatky směrem k Moravské ulici, všeobecně nazývané Těšovská. Tady kousek nalevo, v ulici Dolní Valy jsou dvě skryté vinárny. Musíte o nich
vědět, abyste je nepřehlédli. Ale ujišťuji vás, že mají stálou klientelu. Ano, ještě jména dlužím, názvy oněch zmiňovaných vináren. Takže jedna se jmenuje
BUKET VINÁRNA, a ta druhá VINOTÉKA MEZULIÁNIK .
V té druhé si můžete i nějaký litr odnést s sebou. My však stojíme na křižovatce. Naproti na rohu, ulice Horní Valy, nepřehlédneme nápis ADMIRÁL, a zapamatujeme si, že pivo sice kmání je , ale otvírají až v 18 hodin a vstup rovněž od 18. Inu herna je herna. Jiný typ herny i s barem je naproti ADMIRÁLA, FORMULE BAR, kousek dál do centra, v Moravské ulici, hned vedle ŘEZNICTVÍ VOMA, sídlí SPORT BAR i se sázkami
Synotu. A ještě jeden bar na Moravské ulici nesmíme zapomenout. Blízko radnice EDEN BAR, se svým neonovým nápisem nad vchodem. Kdo má chuť na kávu, ale i pivo, víno, colu, nemusí ani přes křižovatku. Hned u našeho přechodu od BILLY do ulice Moravské, snadno najde kavárnu GRAND CAFÉ.
Ne, ne, Moravská ulice ještě neřekla poslední slovo. Teď vytáhnu těžký kalibr. Bary vlastně z tohoto pohledu byly pouhý předkrm. Nyní je na řadě hlavní chod.
PANSKÝ DŮM, vinárna a restaurace už něco pamatuje, skvělé čisté prostředí, nápadité menu. Kousek dál od centra lze dobře povečeřet s přáteli v restauraci HOTELU MONDE. Málokdo ví, že MONDE znamená francouzsky SVĚT. Takže hurá do světa!
Komu nestačí ani PANSKÝ DŮM, do hotelu nechce, tak i pro takové máme pozvání. Jen několik metrů dál, skoro vedle hotelu, najdeme RESTAURACI U ČERNÉHO JANKA.
Název je symbolický, neboť osud bývá slyšet vyzvánění Černého Janka na radniční věži. Historii i její verze o Jankovi znáte, ten, kdo by chtěl znalosti doplnit, se zastaví např. v Informačním centru města, kancelář sídlí v Domě kultury.
Tak ani jsme to nepostřehli a jsme v centru, u radnice, restaurační zátěž Moravské ulice jsme zvládli. Vy jste si odpočinuli v BOWLINGU, jste poměrně čerství, ale já bych pro dnešek skončil. Zítra je taky den a musíme ten dnešní příděl zažít a strávit.
Zítra u radnice ve stejnou dobu jako dnes.
Od radnice přes Mariánské náměstí,ul.Prakšickou, Hradišťskou zpět do centra
Jste dochvilní, promiňte mi mé malé zpoždění. Dnes budeme v centru města. Většina z vás pamatuje hospodu U Hanáků naproti radnice. Tak dnes tam už sídlí jen Vietnamci, ale pokud dáte přednost domácí buchtě v mnoha podobách, tak si někdy stoupněte tamhle do té fronty u okýnka. Ne nebudeme na nikoho čekat, to je individuální akce, my jdeme pár metrů vpravo a tam září novotou HOTEL,CAFÉ KAUNIC; hned naproti je pamětní deska tomuto velkému muži Uherského Brodu. V sousedství HOTELU KAUNIC, za staromódními dveřmi, peče paní Chvílová pravé domácí buchty a nosí je ještě teplé, ano tam na roh, k Hanákům.
-5-
Pro ty, kteří dávají přednost příjemné atmosféře malých kaváren, pro ty je připravena nenápadná umělecká kavárna v ulici Úzké, nedaleko hotelu Kaunic .
Její jméno po prvním posezení určitě nezapomenete :CAFÉ CLUB. A nejen její jméno se vám vryje do paměti, ale budete se sem vracet, pokud chcete sdílet v pátek sobotu vernisáže obrazů, fotografií, muziku, která vás osloví. To vše naleznete v Café Clubu.
Už jsme museli na našich toulkách vícekrát šlapat do patra, nyní sejdeme do sklepních prostor. Vedle dveří k paní Chvílové je sympatický BAR DUBLIN se správným vstupem , správnou atmosférou, správným pivem.
Jsme v centru, tady opravdu stačí se otočit na pětníku a už se na nás dívá jiný nápis, jiná tabule, jiná hospoda. Popojdeme na Mariánské náměstí, všeobecně nazývané Horní náměstí, a ocitáme se u HOTELU APOLLO, kdysi restaurace U Lipoldů, potom kavárna Espreso. Dnes HOTEL APOLLO. A co uvidíme, když se po náměstí posuneme na západ a přejdeme ulici? Objevíme schody mířící dolů, do sklepa. Je tady PIZZERIA AMOS, pojíst, popít, posedět nebo zůstat nahoře a dát si v klidu něco sladkého s náležitým drinkem.
Vidíte, zdaleka nejsme ještě v půli našich cest a už se váš seznam pořádně zaplnil .A to jsme ještě neprošli náměstí na protější straně.
Ne, tak daleko to ještě nedospělo, v základní škole žádný bar, kinotéka není, ale hned vedle budova mezi klášterem a školou DŮM KULTURY. Tam nalezneme útočiště v mnoha životních situacích. Místní restaurace zajistí hostiny na úrovni pro rodinné sešlosti, firemní večírky, svatby, křty. Prostě zvládne jakoukoli gastronomickou situaci.
Na náměstí to bylo husté, jak říká soudobá mluva, pojďme chvíli jen tak, kolem muzea, přes Náměstí svobody,ulicí Prakšickou a už jsme tady. PENZION LAPAČ.
Co hrdlo i tělo ráčí, ubytování, teplá kuchyně, pití. Hned vedle hřiště, kdo chce, ve zdravém těle zdravý duch. Ale jako vždy; až sami, tedy později. Jestliže chceme objevit novou hospodu, musíme přidat do kroku, pár kroků, jako doposud, stačit rozhodně nebude. Půjdeme od Lapače ulicí 28.října, nebojte se, je to z kopce. A na konci ulice, hned vedle parku, alias Tyršových sadů, se nás usmívá v létě, v zimě restaurace NA BALKÁNĚ. Snadno vám utkví v paměti, neboť v létě grilují ve volné přírodě prasátko, většinou v sobotu a k tomu, z vlastního pivovaru servírují skvělé pivo, třeba i nefiltrované, kvasnicové. A ten vycíděný měděný kotel v lokále!
To neodoláte.
My se ale spustíme ještě níž po svahu, renovovaným chodníkem Tyršových sadů až na ulici Hradišťskou. Zde uděláme taky průzkum jako u ulice Moravské. Někomu se trasa může jevit příliš dlouhá; může si cestou odskočit na Sokolský stadion do restaurace U KARLA . Tam svlaží rty a hrdlo, potkáme se na Hradišťské ulici, jak jsem už naznačil. Z druhé strany Sokolského stadionu musí být nutně sokolovna. I s fitcentrem. Po
-6-
namáhavém cvičení je nutno doplnit tekutiny kde, no v RESTAURACI SOKOLOVNA. Teď doporučuji směr centrum města po ulici Hradišťské. Říkáte, proč ne? Tak tedy za mnou. Jen pár desítek metrů od sokolovny a jsme u PENZIONU JAVOŘINA a zároveň,
hned v sousedství, v BILLIARD CLUBU. Pokračujeme v procházce dál a nová restaurace VICTORIA nás zve na návštěvu. My však odoláme,
protože dnes ještě stihneme obejít i Dolní, Masarykovo náměstí, abychom skončili tam, kde jsme vycházeli.
Já trochu zrychlím krok, za malou chvíli budeme zpět u radnice. Restauraci VICTORIA navštívíte někdy s přáteli, my teď zabočíme dolů, směr Dolní náměstí. Při cestě si jistě všimneme, jakou proměnou prošel bývalý fotoateliér KASTNER, blízko římskokatolického kostela. Marně hledáme za výlohou fotografie, jen zaznamenáme, že nám MINI BAR, nabízí Pilsner Urquel.
Pod kostelem, už na náměstí, na nás pokukuje OBČERSTVENÍ ELLA. Skryté, se vchodem z boku, ale renovované, otevřené záhy z jitra. Jídlo, pití, rychle ve stoje, nejlíp u pultíku, někdy se i židlička najde. Přejdeme zrychleným krokem na druhý konec náměstí a jsme opět na rohu, ale jiném. OBČERSTVENÍ U BOUDY. Kuře, hamburger, trocha pití a můžete opět chvátat sám dál.
Bylo to dnes trochu vyčerpávající, věřím. Dnes vás vysvobodím s tím, že zítra začíná další lekce gastronomického speciálu.
Opět, už tradičně,ve stejnou dobu jako dnes.
Z centra ulicí Bří.Lužů , ul.Seichertovou, Nerudovou do Havřic
Tak co. Zápisník se plní názvy putyk, hospod, hotelů. Určitě už jsme za polovinou. Dnes si dáme část centra od Masarykova náměstí směrem jižním a uvidíme, jak se budeme cítit a kolik toho stihneme. Možná se vydáme až do Havřic nebo na Sídliště. Dohodneme se.
Když na jih, tak na jih. Ulice Bří.Lužů vede na jih, tak vyrážíme. Pozor, tady asi bude taky tlačenice. Pod budovou pošty, směrem ke staré Židovně je Market-potraviny a nad ním CLUB-www,mayday.cz. naprosto aktuální název, jde s dobou. Opět, jako v jiných případech, opakuji, kdo bude chtít, ví už kde to je. My zaostříme zrak na druhou stranu ulice Bří.Lužů, do míst, kde se napojuje ulice Pecháčkova. Osvětlená vývěska nás poučí, že stojíme před restaurací ATLANTIC. Před nějakou dobou tam visel nápis U JOSEFA. No nic, to už víme, časy se mění a my pádíme z kopce stále ulicí Bří.Lužů.
Naproti československého kostela necháváme Restauraci U ČÍŽKŮ, pod ní lze zaparkovat u hradeb auto a posilnit se v restauraci HOTELU U BRÁNY. Milovníkům asijského jídla stačí přejít křižovatku před hotelem U Brány a vejít do vietnamské restaurace DRAGON. My tam nejdeme, jsme přece na okružní pouti po restauracích Uherského Brodu, takže zařadíme zpátečku a zkusíme dát se kolmou ulicí naproti
-7-
československého kostelu. Udělali jsme patrně dobře, protože herna s BAREM RIMINI netrpělivě bliká. My se nenecháme zmást a zabočíme ulicí Širokou nahoru. Je to ulice od Malých schodů, kde na rohu zavadíme o HOSPŮDKU U KUBRTŮ.
Jak jsem říkal, jdeme nahoru ulicí Širokou a pro přátele COUNTRY hudby tu čeká RESTAURACE U ROCHŮ . Stylové, čisté prostředí, v uvedený den živá country muzika. Dnes ten den není, přejdeme tedy do ulice nad Velkými schody, do ulice Komenského. Tam, asi uprostřed ulice, v bezprostřední blízkosti květinářství CLIVIA,je
NON STOP SPORT KLUB Č.24. Trochu nás kopec zadýchal, že, proto si odpočineme v ulici Nerudově, která vede po vrstevnici. Stylové, obloukovité dřevěné dveře před námi tají vstup do VINÁRNY DIONÝSOS. Jdeme příliš brzo, vinárna je ještě zavřená. Co naplat. Navrhuji ještě zmapovat Havřice a na zítra by nám zbylo Sídliště, Těšov a Újezdec.
To jsem rád, že souhlasíte, mlčení je druh souhlasu. Určitě všichni víme kudy,nebo aspoň tušíme,se dát. Myslím směr Havřice.
Ano, Hradišťskou ulicí, Svatopluka Čecha, kolem Zbrojovky.
A už jsme tady, ani to tak dlouho netrvalo. Všichni, zdá se, jsou ve formě.
Rozhlédneme se, napravo ta modrá budova, to byla Červená Hospoda. Bohužel, už po několikáté opakuji, časy se mění. Červená Hospoda zmodrala a místo piva se tu prodává ruční elektrické nářadí, šrouby a matice.
Takže pryč odsud!
Určitě nějaká hospoda tady bude. V centru Havřic, tam, kde je točna místní dopravy, pouličky, tak tam je obchod a hned vedle HOSPODA. Je v centru, ale větší návštěvnost, větší oblibu u Havřičanů má HOSPODA U HŘIŠTĚ. Správně, stále do kopce, pak doprava a narazíte na přemístěné fotbalové hřiště. A tady je taky ona oblíbená hospoda.
Nevěříte?
Tak si někdy udělejte vycházku a zavítejte sem. Sami se přesvědčíte.
No a opět jsme na konci dnešního putování! Zítra, nejspíš stejně jako dnes, co říkáte, na stejném místě, to je u radnice. Jak jsem slíbil, uděláme Sídliště, Těšov, Újezdec. Kdo chce zpátky do Brodu pěšky, jde se mnou, taky je možnost počkat na pouličku-autobus, nebo sednout na vlak.
Tak zítra.
Ještě moment. Málem bych byl zapomněl, počkejte chvíli a věnujte mi ještě trochu pozornosti, než se rozejdeme. Určitě autobus nebo vlak stihnete.
Vzpomínáte si na hraběte z Kaunic?
Přesně, paní, ano, jak jsem před radnicí upozorňoval na pamětní desku upevněnou naproti stejnojmenného hotelu a kavárny. Deska samotná visí na Panském domě.
Proč to vzpomínám? To proto, že nedaleko od místa, kde stojíme, řekněme pětset metrů, směrem k hlavní silnici E-50 je budova s názvem MOTEL PEPČÍN. Má název
-8-
podle vrchu nedaleké obory, kde právě hrabě Kaunic nechal postavit letohrádek pro svoji choť. Letohrádek udolal zub času, vrch existuje dál a s ním i motorest na
křižovatce. Nejlepší řešení je zastavit se v motelu při cestě autem. Nemůžete ho minout, je viditelný ze všech stran. Parkoviště, ubytování, příjemné prostředí,
v letních měsících i živá hudba, program. Samozřejmě i teď, kdo chce zakončit dnešní den stylově, se dá na křižovatce u školky směrem na Vlčnov a jak jsem řekl, asi po pětistech metrech ho čeká příjemné posezení. To je skutečně všechno, co jsem vám chtěl sdělit, pokud jsme ještě v Havřicích. Rozhodněte se sami, kterou cestou se vydáte zpět. Zopakuji, buď pěšky se mnou, nebo pouliční linkou autobusem, vlakem jednu zastávku, anebo nejpříjemnější varianta návratu, i když nejdražší, zajít si posedět do motorestu PEPČÍN. Dobře si odpočiňte, ať jste na zítřejší závěrečný den čerství!
Ach jo , jak se tak na vás dívám, vidím, že pěšky do města půjdu sám; motorest PEPČÍN zvítězil. Zítra mně řeknete, jaké dojmy jste si odnesli a jak dlouho jste v motorestu pobyli?!
Sídliště, Těšov,Újezdec a zpět
Ať se dívám zprava nebo počítám zleva, zdá se ,že jsme téměř v plném počtu. Ještě pět minut počkáme a vydáme se na procházku vlastivědnou.
Podle výrazu vašich tváří soudím, že PEPČÍN nezklamal očekávání, ani nemusíte nic říkat, vidím to na vás a musím říct, jsem rád; taky tam rád zajdu.
Teď už ale vyrážíme směr městské koupaliště. Tam se sice v letních měsících občerstvit lze, ale koupaliště není směr ani cíl naší dnešní cesty.
V těsné blízkosti koupaliště je obchod nebo market, jak chcete, se stejnojmennou RESTAURACÍ AXA. Nabízí klasický repertoár, z toho plyne že obyvatelé severní části Sídliště využívají AXU jako nejbližší občerstvovací stanici. Poloha AXY je výhodná i v tom, že lze zároveň udělat potřebný nákup potravin , pak natankovat v restauraci a navíc, koho rozbolí hlava, ten zamíří naproti do lékařské ordinace v Městské nemocnici s poliklinikou. My dnes budeme hodně chodit, proto si zapamatujeme, kde vyhledáme lékařskou pomoc. Spustíme se od AXY směrem z kopce až k pivovaru a v útrobách více než stoleté sladovny nalezneme ozdobný nápis OLŠAVANKA. Kdo tam vkročí , neprohloupí. Čerstvé pivo JANÁČEK v lahvích lze buď hned odnést s
sebou, nebo posadit se do pivnice a vychutnat atmosféru pravého nefalšovaného pivovaru. Když překonáme lenost a zvedneme se, pokračujeme po chodníku směr Luhačovice, ale odbočíme před Penny Marketem vlevo na Sídliště. Hned po několika desítkách metrů od křižovatky si můžeme vybrat: jít vpravo nebo vlevo. Obě volby mají smysluplné řešení. Nalevo je HOSPODA VE VILE, a napravo RESTAURACE
-9-
BORKA. To jsou záchytné body pro východní část obyvatel Sídliště. A když už jsme v těchto končinách města,vydáme se jaksi do středu nové části Brodu, Náměstí
1.máje. Pro lepší představu je to tam, kde je nový obchodní dům MÁJ a uprostřed skulptura ležící ženy. Tak a právě v přízemí budovy s obchodním domem je
sympatická hospůdka nejen svým názvem STŘELENÝ KAČER, Whisky Bar.
Najdete ji v samém rohu přízemí s vchodem z náměstí.
A teď něco pro ty, kteří chtějí vybírat očima z krásných etiket vín, ty pozveme naproti do tzv. „výškáče.“ Kromě řady obchodů v průčelí stojí za to podívat se taky na zadní stranu budovy. Tam, samozřejmě opět v přízemí, sídlí pobočka České pošty a hned vedle objevíte BZENECKOU VINOTÉKU. Přátelé, ti z vás, kteří nemohou zapomenout na chuť BZENECKÉ LIPKY nebo by si rádi znovu připomenuli aroma sektu CHATEAU BZENEC, už nemusíte tápat, nyní víte, kam zamířit. Určitě po návštěvě mně dáte za pravdu, že to stálo za to.
Nedá se nic dělat, upozorňoval jsem vás, že dnešní vycházka bude delší.
Teď se vydáme přes Těšov do Újezdce. A odtud se vrátíme vlakem nebo pouličkou, slibuji. V případě výslovného přání, které bych nemohl z principu odmítnout, lze se vracet i po vlastních.
Pro zdraví všechno.
Tak, jaký byl PEPČÍN v Havřicích, tak tady v Těšově, hned při silničním tahu na Luhačovice, je obdobný motorest s názvem ŠTĚPÁN. Je mladší než ten na západě, PEPČÍN, ale už si našel své hosty i „štamgasty.“ Asi bych doporučil, tak jako při návštěvě PEPČÍNA i ŠtĚPÁN navštívit cestou autem s tím, že se smíříme s nealkoholickým pivem. Když už jsme na hlavní silnici, tak „popojedem“, po pěkném chodníku až do Újezdce. Tam na křižovatce nejprve zabočíme k železničnímu nádraží a zapíšeme si do seznamu HOSTINEC NA NÁDRAŽÍ, s klasickou nádražní atmosférou. Aby jste se orientovali, to už jsme v Újezdci. Vydáme se od nádraží do mírného kopce a orientační bod, který nepřehlédneme, je věž kostela. Směrem ke kostelu míří vrstevnicová silnice znamenající po stoupání do kopce znatelný odpočinek pro naše nohy. A téměř na konci této ulice opět dilema, dát se vlevo nebo vpravo?
Prozradím hned to, co tušíte, neb jste mě už prokoukli. Obojí je správně. Vlevo směrem ke kostelu můžeme na jednoho „JANÁČKA“ zabočit vlevo do HOSPŮDKY U KUBIŠŮ, nebo vpravo do HOSPODY U ČECHŮ. Taky čepují „JANÁČKA,“ patrioti! Zdálo by se, že jsme na konci naší několikadenní pouti po uherskobrodských vinárnách, kavárnách, barech, klubech, hostincích a hospodách, ale vydržte ještě chvíli se mnou, přestože jsem slíbil cestu zpět vlakem. Uděláme za naším výletem ještě tečku. Aby naše vyprávění mělo hlavu i patu. Pojďme zpět, pomalu, po rovině,dá-li se to v tomto terénu vůbec říct, od újezdského kostela. Jsme opět v Těšově, ale o kapánek výš, než byl motorest ŠTĚPÁN. Míjíme rožní dům, hospodu
-10-
se zahrádkou venku. Naproti je hasičská zbrojnice a před ní hasičské auto s nápisem HASIČI TĚŠOV. Nezbývá než nazvat hospodu U HASIČŮ. Pokračujeme dál po
vrstevnici, přes Sídliště až na křižovatku Horní Valy-Moravská. Pro ty, kteří chtějí nakoupit , a nejen to, ochutnat další odrůdy vína, a BZENECKÁ VINOTÉKA nestačila,
tak ti můžou několik metrů od herny ADMIRÁL zaťukat na dveře VINOTÉKY PANORAMA. Nyní víte skoro všechno, orientujete se, kde co je . Proto vám můžu,
bez uzardění říct, že jednu restauraci jsme vynechali. A to zcela záměrně. Hned vysvětlím proč.
Na začátku dnešní vlastivědné vycházky jsem podotkl a upozornil na vzdálenosti, které budeme muset překonat. U kostela v Újezdci jsem si nemohl nepovšimnout některých vašich zsinalých tváří. To mě utvrdilo v rozhodnutí nepokračovat směrem západním dál, tam totiž, až kus za Újezdcem, leží ona nenavštívená restaurace. Když ne fyzicky, tak aspoň si ji představte podle mého povídání. Stačí sednout příležitostně do auta a při průjezdu Těšovem a Újezdcem se pozorně dívat. Velké poutače nelze přehlédnout, ani název restaurantu, do kterého nás zvou. Je to KOLIBA U LUXŮ.
Jedno z prvních nových zařízení tohoto druhu, postavené na počátku devadesátých let. Autem přejedete 400-500 metrů za ceduli označující konec Újezdce a přes železniční nechráněný přejezd se dáte vpravo. Parkoviště, dětské hřiště, možnost posedět venku nebo uvnitř. Pro klid oběda dosti daleko od silnice i železnice. Kousek odsud začíná cyklostezka do Šumic. Kdysi, možná i dnes, tu vařili znamenitou česnečku. A nyní můžeme, když jsme navštívili v duchu KOLIBU U LUXŮ a dali si česnečku, vrátíme se sem, na onu křižovatku u herny ADMIRÁL.
Závěr našeho cestování uděláme stylový. Nebojte se, žádná hrůza, pojďte se mnou z kopce, prokličkujeme patrovým parkovištěm před BILLOU, BUFET U CYRILA vynecháme a vlevo, pár metrů je naše poslední meta.
Proč kroutíte nevěřícně hlavou?
Chápu, nevidíte ani kinotéku ani kavárnu. Hospoda U KOLLERŮ je až naproti. Vidíte ten shluk lidí? Ano, tam u té velké modré skříně s modelem krávy nahoře.
Není to vtip. Poslední občerstvovací stanicí, kterou nesmíme vynechat a nechali jsme si ji na konec, je automat na čerstvé kravské mléko. Výživné a zdravé! Nelze sice
posedět, ale lze si, rovněž v automatu, koupit PE láhev a do ní načepovat, za přijatelný peníz, 0,5l nebo 1 litr plnotučného mléka.
Nejenom pivem a vínem živ je člověk.
I mlékem.
Občas.
Ještě poslední otázku ,než se rozloučíme.
Jak jste na tom s odhadem počtu hospod, barů, klubů atd. v Uh.Brodě, jak jsem se o tom, určitě si to pamatujete, zmiňoval na počátku našeho setkání?
Nikdo se ani nepřiblížil skutečnému počtu?
-11-
Nevadí!
Doma si sednete ke sklenici dobrého mléka, které jste si právě v automatu načepovali a v poklidu rozvážíte a spočítáte, kolik těch zatracených hospod v Uh.Brodě je.
Je možné, že jsme se dopustili při toulkách nějakých nepřesností v názvech, možná, že jsme něco opomněli.
Taky se mohou objevit hospůdky nové a jiné zaniknout.
Takový už je běh světa.
Počítám s vaší velkorysostí.
Jasnou mysl při počítání přeje
Jan Kment
2010
