Betlémy v Uherském Brodě J.Slavíček

Výstava betlémů v Uherském Brodě.
Stejně jako v předcházejících letech i tato výstava vyniká prezentací mnoha desítek unikátních typů historických i současných betlémů.
Betlémy se stávají svým zpohádkováním a zpoetizováním každoročním přínosem adventní doby, a tím vnáší blížící se vánoční mysterium klidu a pohody do našich domovů.
Betlémy dříve bývaly dokonce dominantou vánoční výzdoby.
Kolem něj se aranžovaly jedlové větvičky a od Štědrého dne se u něho zapalovaly svíčky
a kladly vánoční dárky.
Kromě typických náboženských motivů se v jejich skladbě dalo a i v současnosti dá nacházet i velmi mnoho světských detailů.
Setkáváme se v nich tedy nejen s pastýři a darovníky, ale i s představiteli různých řemesel
a činností.
Vystavované betlémy v Uherském Brodě jsou toho více jak názorným dokladem. Byly zapůjčeny z tradičních betlemářských oblastí v Čechách, ale pocházejí také z muzeí,
a samozřejmě také od jednotlivých jejich tvůrců a sběratelů.
A tak v Galerií na Panském domě lze nalézt úctyhodných 107 betlémů a to jak ze dřeva, tak
i porcelánu, perníku, slámy či papíru.
Na výstavě kromě klasických betlémů nechybí ani kuriózní kousky – hrací betlémy, betlémy
v krabičce od sirek, v oříšku, v dubové kůře, plechový betlém či betlém v podobě stínítka na lampu.
Specifické ráz pak mají skříňové betlémy – s figurkami ve zdobené prosklené skříňce. Zdaleka největší obdiv však mezi návštěvníky výstavy sklízí betlém valašského umělce z Lidečka, pana Aloise Zádrapy.
Jeho dílo kromě tradičního betlémského výjevu obsahuje scenérie z valašské dědiny první poloviny 20. století.
A tak v něm můžeme spatřit ve figurálním pojetí pasení krav, šlapání zelí, zabijačku, dojení krav, ale také scény z hospůdky, domácí pálenici, podkovářství, pečení chleba, svážení dřeva či tkaní.
Jeho betlém obsahuje více jak 300 figur a dosahuje neuvěřitelné délky šesti metrů.
Nabídka výrobků tvůrců betlémů, lépe řečeno umělců, se stává doslova pohlazením duše každého betlémy prohlížejícího.
Zvláštní pozornost pak zasluhují betlémy z kukuřičného šustí. Kouzelného vzhledu figurky či postavičky jsou vytvářené z toho, co jinak na našich polích zůstává po podzimní sklizni téměř nepovšimnuto.
Kukuřičným šustím se rozumí listeny obalující palice, tedy samičí květenství této známé plodiny.
Zhotovování betlémů z tohoto materiálu vyžaduje především invenci, nápaditost, dostatek kukuřičného šustí, všelijakých drátků, různých oříšků, ale i stébel slámy.
Jak uvádí paní Alena Podloucká, jedna z vystavovatelek, na podzim je třeba za sucha posbírat potřebné množství šustí, doma ho v teplé vodě umýt a současně navlhčit, aby bylo použitelné, tvárlivé.
Pak se zastřihují jeho širší konce, různě tvarují a obtáčí kolem drátků. Uplatnění v tomto procesu ale nacházejí i režné nitě.
U figurek se jejich hlavička dělá z polystyrénové kuličky, jindy zase, i když je to pracnější, se formuje z vaty.
Případnou kapuci na hlavičkách se vytváří, buď opět ze šustí, anebo z kousku jemné „pytlovinky“, oči se přimalují.
Připomíná, že šustí, až na výjimku nebarví, i když časem jeho původní vzhled nepatrně vybledne.
Pokud přece jenom je obarvení třeba, použije se běžná hnědá barva na textilie.                                                       U sukének si pomůže modrotiskem.
Pokud má figurka košík, ten se vytváří z ořechové skořápky a vkládají se do něho menší lískové oříšky.
„Za důležité považuji hlavně to, aby na první pohled postavičky vzbuzovaly dojem, že jsou v pohybu, a tím působily jako skutečné,“ uvádí umělkyně.
U všech betlémů je nejvíce obdivuhodná jejich věrná podoba, pestrost postaviček, kdy není jedna z nich podobná druhé, neboť se liší nejenom tvary, ale i jejich zachycením v různých pracovních pozicích.
Betlémy svým materiálem a umem svých tvůrců „dýchají“ nejen náboženskými tradicemi, ale
i venkovem, přičemž udivují svou mnohotvárností a lehkostí.
Jsou zážitkem neobyčejně krásným, který je názorným dokladem lidové tvořivosti v podobě umění talentovaných, šikovných lidských rukou.
Je třeba v této souvislosti složit poklonu paní PhDr. Ireně Krejsové z Domu kultury, která byla autorkou a kurátorkou pěti z dosavadních šesti výstav.
Samotná výstava potrvá do 6. ledna.
Příspěvek byl publikován v rubrice Zprávy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář