František Loucký se narodil 2. října 1912 v Brumově. Byl pátým dítětem Vácslava Louckého a Marie Loucké roz. Ovesné.[2] Již od útlého věku toužil po tom stát se pilotem. Tyto letecké ambice mu však znemožnila autonehoda, kvůli které později nebyl přijat na leteckou školu. Místo toho se v Uherském Brodě vyučil papírníkem a knihařem. Ve studiu pokračoval na obchodní akademii. Během studií založil v Uherském Brodě odbočku Masarykovy letecké ligy, kde zastával funkci jednatele. Roku 1937 na vlastní náklady absolvoval kurz pilotování turistických letadel.[3]
Dne 19. 12. 1939 uprchl do Francie, kde započal jeho vojenský výcvik.[4] Kvůli bitvě o Francii však 21. 6. 1940[5] musel opět odejít. Novým útočištěm se mu stala Velká Británie.[4] Službu u RAF započal 24. 7. 1940 na pozici vojína. Po absolvování výcviku se připojil k 65. stíhací peruti zvané East India. Její součástí byl od 17. 9. 1941 do 24. 6. 1942.[5]
Od 25. 6. 1942 do 6. 1. 1944 létal jako součást 312. československé stíhací perutě.[5] Pod velením, tou dobou štábního kapitána, Františka Fajtla dne 10. 2. 1944 odjel bojovat na východní frontu.[5] Nedlouho po nasazení do boje byla celá peruť převelena na pomoc při slovenském národním povstání. Františka Louckého zasáhl 21. 9. 1944 nepřátelský tank. Musel proto odletět zpět do SSSR. Do konce války zastával na letišti v Krakově-Balicích pozici střeleckého důstojníka.[4]
Po válce působil na letišti v Letňanech. Leteckou službu ukončil dne 28. června 1946 v letecké dopravní skupině v Ruzyni. Po únoru 1948 pracoval mj. jako vedoucí papírnictví, referent PZO Papco, dělník či řidič. V 60. letech se stal inspektorem Státní letecké inspekce v Ruzyni. V roce 1969 odešel do důchodu.[6]
