Domovem i cizinou, aneb František Varaďa vystavuje
Dámy a pánové, milí přítomní, vážení hosté.
Dostalo se mi velké cti přivítat vás na vernisáži výstavy nazvané Domovem i cizinou, výstavy obrazů našeho spoluobčana, uherskobrodského rodáka a patriota pana Františka Varadi.
Tato výstava je de facto již jeho pátou výstavou v pořadí. Naposledy vystavoval v roce 2015 a letos se rozhodl předvést nám svá nová díla, která za posledních 10 let vytvořil. Vzhledem k omezenému výstavnímu prostoru však nejsou k vidění všechny nové obrazy, ale pečlivě vybraní zástupci, kteří reprezentují toto jeho tvůrčí období.
Dovolte mi nyní prosím pár vět k osobnosti autora, jeho malířskému dílu a k provedení výstavy samotné.
Dnes téměř 93-letý František Varaďa se narodil v Uherském Brodě 22.9.1932 do rodiny tesaře. Kromě let středoškolských studií ve Varnsdorfu a Brně, prvního zaměstnání v Banské Bystrici a vojenské služby v Martině, Košicích a Rokycanech zůstal svému rodnému městu dodnes věrný. Jeho životopis najdete na medailonku s portrétem zde na sloupku výstavní síně a vzpomínku na začátečnické časy jeho malířské tvorby pod vedením pana učitele Beneše na úvodním panelu na boční výstavní stěně.
Pro úplný popis zájmového světa pana Varadi musíme kromě záliby v malování vzpomenout další 4 velké oblasti činností, v nichž se celoživotně angažuje:
- V létech 1970-1992 byl členem výboru oddílu kopané Spartak Uherský Brod, kde zastával 2 roky funkci rozhlasového komentátora a 20 let působil jako organizační pracovník. Tuto dobu přiblížil v roce 2012 jako součást výstavy „120 let kopané v Uh. Brodě“, kterou uspořádal z vlastních fotografií.
- 10 let byl členem výboru kynologického klubu a podílel se jak na vybudování klubu samotného, tak psíčkařského cvičiště a klubové chaty. Jak to na místě samém vypadá, zachycuje obraz Amerika, který najdete uprostřed čelní výstavní stěny.
- Dalším jeho celoživotním zájmem je turistika, již pěstuje dodnes. Je pro něj nejen zdrojem relaxace, ale též inspirace. Na túrách doma i v cizině totiž objevuje zajímavé pohledy na přírodní krásy a tento svět je druhým velkým zdrojem námětů pro jeho malířskou tvorbu.
- Je i literárně činný a v roce 2015 byla městem Uherský Brod i knihovnou Františka Kožíka oceněna jeho práce „Jak jsem potkal v Brodě válku“, publikace vydané u příležitosti 70. výročí osvobození naší vlasti od tehdejšího fašismu.
My jsme se zde však sešli proto, abychom podrobněji poznali malířský svět pana Varadi, jenž se do plné šíře rozvinul po roce 2000, kdy v 68 letech jako malíř samouk, namaloval první obraz a navázal tím na talent objevený v mládí.
- Vzorem a inspirací jsou mu díla českých malířů Alše, Mánesa, Švabinského, Lady a Úprky a krajinářů Julia Mařáka a Oldřicha Blažíčka, malíře Vysočiny. Ze zahraničních umělců obdivuje francouzské impresionisty (Monet, Manet, Renoir, DeGas) a ruské realisty (Repin, Kramskoj, Šiškin).
- Během života navštívil mnohé galerie nejen u nás v Praze, Brně či Zlíně, ale i v zahraničí. Zde jmenujme galerie v Drážďanech (Zwinger), Lipsku, Vídni (Belvedere), Římě (Vatikán, Borghese), Londýně (National Gallery), Krakově (Národní muzeum), Treťjakovskou v Moskvě či Ermitáž v Petrohradě.
- Takto inspirován nakreslil desítky obrazů, v nichž rezonují 3 hlavní témata: náměty z našeho města, přírodní motivy a živí tvorové – zvířata a lidé.
- Když začínal malovat, maloval venku, dnes již využívá digitální foto. Scenérii si několikrát nafotí v různých světelných podmínkách i ročních obdobích a uloží do portfolia námětů. Až časem se ke snímkům vrátí. Říká, že námět potřebuje dozrát. A až vycítí, že je ten správný čas, pustí se do díla. Maluje olejovými barvami na plátno, ale začínal temperami na lisovaný papír a používá i barvy akrylové.
Nejmilejším malířovým námětem je rodné město, jeho náměstí, ulice a dominanty – kostely, radnice a věže. Se smyslem pro detail zpodobňuje jednotlivé budovy i panoramatické pohledy na celé čtvrti. A smysl pro detail, stejně jako snaha věrně zachytit kreslenou realitu, jsou odrazem přesné technické práce, která pana Varaďu jako konstruktéra projektanta provázela celý profesní život.
- Na boční stěně najdeme 2 obrazy Masarykova náměstí, na stojanu pak krásný obraz Zimní ráno od sokolovny a pohled z Havřických vinohradů na domy v ulici Na Dlouhých. Tento obraz věrně zachycuje situaci k roku 1932, kdy ještě nestály budovy Zbrojovky a Olšavu při cestě do Obory překlenoval betonový most, zničený na konci 2. světové války. Jihozápadní část města přibližuje též obraz Tovární ulice v zimě, umístěný uprostřed boční stěny, a zachycující starou vrátnici do zbrojovky, dnes již neexistující.
- Pro malbu architektury má pan Varaďa vůbec rád nostalgii odlehlých uliček s domky a budovami postupně mizícími v hlubinách času. Takový námět z Hradební uličky najdeme na stojanu při čelní stěně vpravo, na obraze v koutě na boční stěně, znázorňující dnes již zbořený havřický domek čp. 69 Buráňů „pod šifrem“, či obraze zámečku Pepčína, zachyceného ve stavu před demolicí roku 1980, autorem nazvaný „Pepčín před popravou“.
- Jako kontrast ke zobrazované minulosti pak můžeme vnímat obraz novostavby pravoslavného kostela sv. Jiří na prakšické silnici. Obraz je na čelní stěně v koutě vlevo a tvoří pomyslný spojovací můstek mezi malbami architektury a přírody.
Protiváhou k malování staveb, jak již řečeno, je malování přírody. Zatímco o malování scenérií města autor říká, že je to docela dřina, aby věrně zachytil a dodržel každý objevený detail, dávají mu přírodní motivy svobodu obrazově vyjádřit pestrobarevnost a rozmanitost tvarů, v čemž se doslova vyžívá.
- Inspiraci domácími krajinami dokládají 2 obrazy s náměty ze Žítkové – Zvídavá kráva a Žítkovská přehrada, umístěné na boční stěně dole vpravo. Na čelní stěně pak jsou to obrazy Farma koní pana Vrágy, umístěný uprostřed, obraz Valašská stodola umístěný vpravo a již vzpomínaný obraz Amerika
- Oblíbeným přírodním motivem je též malba panoramat a nevšedních výhledů na známé krajinné prvky. Takto obraz Třešňovka, umístěný čelně vlevo, zachycuje výhled na Javořinu a vpravo instalovaný obraz Krajina nám přibližuje lesy a údolí Studeného vrchu. Na stojanu vpravo pak domácí přírodní tématiku uzavírá obraz Olšava.
- Jak již předesláno v názvu výstavy, nechal se pan Varaďa při malbě přírodních krás inspirovat i krajinami zahraničními, konkrétně štíty Vysokých Tater a Alp. Tak vznikl obraz Gerlach, umístěný čelně vpravo a dva obrazy nezaměnitelného alpského vrcholu Matterhornu (4477 m.nm.), jeden v zeleném hávu a druhý se zrcadlením na vodní hladině.
Tématiku postav pak můžeme pozorovat na obrazech Havřických krojů uprostřed na stěně vlevo, koňského spřežení na obraze Hraběnka Kaunicová na cestě do Drslavic, již komentovaném obraze Farma koní pana Vrágy, umístěném pod ním, a obraze Zvídavá kráva na boční stěně dole vpravo.
Jak sami z obrazů vycítíte, snaží se pan Varaďa svou tvorbou podělit s námi o své vidění a vnímání světa a v neposlední řadě alespoň částečně splatit dluh učiteli, který v něm probudil vztah k výtvarnému umění. Nutno konstatovat, že každý obraz má svůj příběh a pokud budete mít k jednotlivým dílům speciální dotazy, autor je rád zodpoví.
Dámy a pánové, na závěr mi prosím dovolte popřát panu Varaďovi hodně zdraví a neutuchající elán do dalších aktivit. Vám pak přeji pěkný umělecký zážitek z vystavených obrazů a výstavě samotné hodně obdivovatelů a spokojených návštěvníků.
Já tímto děkuji za vaši pozornost a předávám slovo autorovi samotnému
ing.M.Blahůšek.
