ZMĚNY NÁZVŮ ULIC ZA NACISTICKÉ OKUPACE.
Na podzim roku 1938 měl Uherský Brod něco přes 5.000 obyvatel. Bylo to typické město moravského venkova. Po předcházejících krizových letech se hospodářsky zotavovalo, nezaměstnanost ustupovala. Na městském tržišti za sokolovnou se konaly pravidelné trhy zemědělců. Na Mariánském náměstí drobní pěstitelé a chovatelé prodávali své produkty. Podle mapy z roku 1942, velikost města v severní části vymezovala vodovodní nádrž z roku 1932. Po pravé straně silnice do Prakšic to byly budovy velkostatku pana Kubíčka. Severovýchodní část města tvořilo koupaliště. Východní stranu uzavíraly domy ulice Pořádí, Za humny a Močidel, se známým zelinářstvím pana Pešaly, údajně Bulhara přiženěného do Uherského Brodu. V jihovýchodní části to byly ulice Šumická, která končila u mostu téhož jména. Této části města vévodily budovy Janáčkova pivovaru. Jižní část tvořily ulice U Korečnice, Rolnická a Nivnická. Jihozápadní hranici města tvořila řeka Olšava, vyúsťovaly zde ulice Provazní, Vlčnovská a U porážky. Na západ města směřovala ulice Hradišťská, až k bráně Zbrojovky a k jejímu oplocenému areálu továrních budov. K ní se připojovala pod městem polní cesta od Hospodářské školy. Přes silnici od brány Zbrojovky to byla ulice Tovární, s domy po obou stranách. Severovýchodní část města určovala nejdelší ulice Údolní-Slzák, s rodinnými domky po pravé straně ulice. Na konec tohoto údolí navazoval Ventrčák, který uzavíral okruh města s prostorem pro budoucí fotbalové hřiště Na Lapači. Město mělo 99 pojmenovaných ulic a 18 veřejných budov. Hlavní ulice měly dlažbu z kostek, vedlejší měly uválcovaný udržovaný povrch. Dolní náměstí bylo částečně dlážděno kameny, horní mělo pouze udržovanou plochu. Nařízení starosty a obecního úřadu šířil obecní bubeník pan Konečný. Když se podívám na fotografii z 1. třídy obecné školy z roku 1938-39, napadá mě vzpomínka na naši paní učitelku Chalupovou a na první dny ve škole. Když došlo k seznamování se spolužáky, udávali jsme jako prvňáčci označení místa bydliště, převážně tehdy podle užívaných názvů čtvrtí a ulic, zvláště někteří z nás bydlící v okrajových částech města. Nejsnažší to měl St. Geba, nemusel nic vysvětlovat, Gébák znal každý. Dále to byl Chromek ze sirotčince, Špaček z nádraží, někteří byli z Lipáku, Zámku, Ventrčáku, Slzáku, z cihelny, trávníků, Králova nebo ze Židovně. Někdo bydlel na Tržišti, Na dlouhých, U koželužny, u nemocenské, U sboru, U porážky nebo Na dolku. Někdo na ulici Bánovské, Nivnické, Vlčnovské a Prakšické. Zvláštností byli dva kluci Cikánského oklúčku. Některé z těchto názvů zůstaly dodnes, jiné se upřesnily, nebo upadly v zapomnění. Ve střední části města se převážně ustálily. Přišel 15. březen 1939 a okupace přinesla změny v celém městě. Ulice byly přejmenovávány. 3*- Komenského ulice jako Meergansova ulice ; 4*- Seichertova ulice – Göntera Priena ulice ; 7*- Hodinářská – Hassenweinova ulice; 8*- Hradišťská – Herzmanski ulice; 13*- Masarykovo náměstí /dolní/bylo přejmenováno na Náměstí Adolfa Hitlera. ; 17*- Mariánské náměstí zůstalo s původním názvem. 33*- Náměstí Svobody bylo přejmenováno na potupné Nám. 15. března (den okupace) ; 38*- U cukrovaru – Schubertova ulice (skladatel?) ;47*- Svatopluka Čecha na Viktoria třída. 66*- Na dlouhých na Reinharda Heidricha třída ; 76*- 9. května na SA třída. 90*- Pod Valy na Hermann Göring třída. Restaurace a kino v Sokolovně neslo honosný název Viktoria. Život šel dál. Zbrojovka začala pracovat v třísměnném provozu na dodávkách pro německou armádu. Do údolní ulice se přistěhoval plukovník Wermachtu, velitel stráží ve Zbrojovce – Herbert Kloss. Na dlouhých za Sokolským stadionem Bydlel Weisenbach, pracovník Zbrojovky, vedoucí NSDAP. Někteří Češi kolaborovali. V Údolní ulici bydlel Vašut – Waschutt, vedoucí berního úřadu, jeho syn prý padl na východní frontě. Černé uniformy strážných ve Zbrojovce oblékli „skorosousedi“ Řezníček a Albrecht. Některé zaměstnance prý zachránili před postihem německé správy podniku. Tyto dva doplňoval čechorakušan Klutschka odněkud z jižní Moravy, bydlící u Miklů. Můj spolužák Jan Zabloudil, druhý ročník obecné školy zahájil v uniformě Hitler jugen a chodil i se sestrou do německé školy v Luhačovicích. Jejich tatínek později padl u Stalingradu. Spolužák Fridrich Deutsch se se mnou po ukončení 1. třídy rozloučil a spolu s rodiči utekl před holocaustem do Palestiny. Polovinu školy zabrali němečtí vojáci. Hospodářský život se přizpůsobil válečným podmínkám. Nastala tvrdá okupace, poněmčování ve škole i na úřadech. Všechny ulice ve městě dostaly jména v německém jazyce. Dokazuje to mapa z roku 1942. * Čísla uvedená před názvy ulic jsou dle uvedené mapy.
František Varaďa
Údolní 1584
