Vlastně původně jsme do kina ani jít nechtěli. Pak zase chtěli a pak zase ne.
Když jsem na plakátě zjistil, že budou hrát Babovřesky od Zdeňka Trošky, zaváhal jsem.
Mám podstoupit test své náklonnosti k filmovým komediím návštěvou tohoto filmu? Kritikou, intelektuály film zatracovaný, běžným divákem film adorovaný.
No uvidíme a šli si koupit lístky v předprodeji. Bylo zavřeno, ale z rozpaků nás vysvobodila milá žena náhle se objevivší(to je tvar,co) vedle nás.
„Vy opravdu chcete jít na Babovřesky?“
Rozpačité mlčení přerušila doporučením na jiný film, vyznamenaný Césarem, nominovaný na Oscary,nejúspěšnější evropský film a mnoho dalších superlativů,týkající se doporučovaného filmu,zaznělo z úst oné milé ženy.
Podlehli jsme vábení a v uvedený den jsme opět stáli u pokladny kina Máj.
„Kam to bude, vyberte si,“oslovil nás hlas za sklem pokladny. Na monitoru počítače bylo zřejmé, že jsou prodané dva,slovy dva lístky. Do začátku představení chybělo 10 minut. Vybrali jsme si místo pohodlné v poslední řadě. Vstoupili jsme do sálu.
Nikdo.
Kdybych měl 18 let, ideální stav. Ale protože mám 18+,znejistěl jsem. Uvaděčka nás uklidnila.
Nebojte se, ještě přijdeme my dvě. Myslela sebe a pokladní.
Mám pustit topení? Nerozvážně jsme odvětili, že je teplo.
Nebylo. Možná, kdyby bylo plno, pak by bývalo teplo bylo. Během reklamního promítání přišly ještě další osoby. Když začal film, tedy onen vyznamenávaný, bylo nás v hledišti sedm.
Sedm statečných.
Tristní zjištění.
Přátelé mě později ujistili, že je to běžné.
Nevím, kolik návštěvníků bylo na Babovřeskách.
Na konci představení ten večer nás nakonec bylo 14, slovy čtrnáct.
Prostě postupně,v průběhu filmu, přicházeli další.
Nebyla to komedie. Film šel až do morku kostí. Režie skvělá, ,ledacos jen naznačovala, neotřelé nápady
Stáří není veselá záležitost.
Ani když v hlavní roli je hvězdný Jean Louis Trintignant.
Byl to zážitek, i když těžký.
Lidé se po skončení filmu ani nezvedali ze svých sedadel.
Nemohli.
Taková to byla síla.
Pro sedm statečných a jejich přátele.
Ještě drobnost.
Film se jmenuje AMOUR.
LÁSKA.
A zní v něm krásná francouzština.
A dík patří oné milé ženě, která nám film doporučila.
Já jej doporučuji dalším.
10.3.2013
Jan Kment
