Víte, jak chutnají oskoruše?

Symbol Slovácka

Jako kdybych to slyšel! To jsem zvědavý, s čím vyrukuje tentokrát! Symbol Slovácka!O slivovici už psal, o krojích, to asi ne, to není jeho parketa, koláčky řeší povolanější, že by Komenský?Všechno špatně.Necháme ještě trochu napínat.Mám takové oblíbené výletní místo. Už od dětských let. Kdysi, v dřevních dobách, kdy existoval humoristický časopis Dikobraz, bylo lze v jednom čísle nalézt dvojici fotek s podtextem Boží zázrak. Na obrázcích byla směrová tabule z hlavní silnice na Prakšice a Zlín na MARŠOV . Na tabuli směrem od Brodu byl Maršov 5 km a na druhé straně, směrem do Brodu, Maršov 6km.To byl ten boží zázrak!Museli to vyfotografovat, nebyla to fotomontáž.Od té doby se už podařilo oba údaje sjednotit na dnešních 5 km.Ano, Maršov v údolí, stráně, kopečky, louky, pole kolem, to je, bylo a snad i ještě bude oblíbené místo prosluněných vycházek. Samozřejmě, že ne pěšky z Brodu, ale pěkně autem do Maršova, řekněme ke škole a odtud hezky pěšky. U turistického směrníku si ověříme, že do Polichna jsou 4 km, do Luhačovic 11,5km a do Hradiště 21km. K tomu přidáme udanou nadmořskou výšku 280m.Takto vybaveni vědomostmi se vydáme směrem na Polichno a Luhačovice. Nebojte se, tam až nedojdeme. Když se dlouho nezdržíme u trnek a durancií lemující polní cestu, rychle se rozloučíme se stádem ovcí za ohradou a po dalších stech metrech zvedneme hlavu k modrému nebi, nešli jsme nadarmo. Jsme u symbolu Slovácka, u stromu, který je zcela ojedinělý, vyskytuje se pouze na Slovácku a i zde je téměř zázrak se sním setkat.Kdo to už uhodnul?Napovím víc. Je to strom ovocný.Stále nic?Dobrá. Přečtěte si dál nápovědu!Oskoruše, někdy taky oskeruše.Kdo z vás, vážení čtenáři, se s ní setkal, případně chutnal nebo dokonce jedl ovoce z tohoto stromu?Určitě se někdo najde, těm ostatním jsem připravil fotografie, abych přiblížil jedinečnost oskoruše, tvar, výšku stromu i jeho plody.Protože se vyskytuje jen na Slovácku, tak  zákonitě i jeho plody byly zpracováván y tradičním slováckým způsobem, a to pálením. Plody oskoruše jsou velikosti pingpongového míčku, vybarvené jako červenozelené jablíčko. Konzumují se, lépe by snad bylo použít minulý čas, ale budiž, jsou k jídlu až zcela měkké. Na chuť trochu trpké, konzistence i příchuti nepatrně hniličkové. Po vykvašení a vypálení vzniká ojedinělá pálenka s cenou kolem osmiseti korun za litr. Dobrovolně se přiznávám, že pálenku z oskoruší jsem nikdy nepil, strom jsem viděl v životě až letos a jablíčka jsem chutnal poprvé taky letos.Tak jako vy i já se divil ceně pálenky ve srovnání třeba s tradiční slivovicí. Samozřejmě, stromů, tím i plodů je málo. Ale co je na tomto stromě nejzajímavější, to je doba prvních plodů od zasazení stromečku. Někteří čtenáři to vědí, vsadím se, že většina neuhádne číslovku dvacet!Ano, dvacet let, teprve po dvaceti letech oskoruše vydá první plody. A aby to bylo ještě obtížnější se k plodům dostat, tak strom roste do výšky 10 i více metrů!A přece to není ještě všechno.Poslouchejte dobře. Jestliže v době květu zastihne oskoruši bouřka, tak ozářené květy, to znamená ta strana, ten směr, odkud strom ozářil blesk, opadnou.Věřte nevěřte, je to tak.Rovněž v době, kdy se ještě rodily děti, bylo třeba kolébek. A ty se vyráběly z kmenů oskoruše.To stačí, ne?Jedna vycházka a taková náhoda, setkání se symbolickým stromem Slovácka.Doufám, že jsem vás moc nenudil.Když budete chtít, přesvědčíte se sami.Návod jsem napsal.Ale hlavně jsem se chtěl podělit o dojmy, pocity z krásné krajiny Slovácka, tentokrát kolem Maršova.A že tam byla oskoruše?

To už bylo jaksi navíc.

                                                                   Jan Kment

Příspěvek byl publikován v rubrice Publicistika, Uherskobrodští autoři píší. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář