Pekařství „Javor“
Když se řekne tento pojem, každý hned ví nebo alespoň tuší o co jde.Prodej rohlíků, chlebů a vůbec pečiva, to je přece všeobecně známo.Takových prodejen je v Uherském Brodě celá řada. Některé jsou větší, jiné menší, nabídka jejich sortimentu pečivá bývá rovněž rozmanitá.Chtěl bych se dnešní úvahou zabývat pekařstvím „Javor“ na Moravské ulici.Už celková atmosféra, když vejdeme do této prodejny, vyznívá pohodově.Tlumené osvětlení se zanořenými světly ve stropu, dva stolky s možným posezením, a následně skleněné vitrínky s vystavenými produkty nastaví našim očím své produkty.Vpravo nahoře na stěně nás zase upoutá řádek četných vyznamenání a certifikátů, svědčící o úspěšnosti této oblíbené prodejny.Za pulty doslova „kmitají“ slušivě oblečené mladé prodavačky v červených halenkách a okrově zbarvených sukničkách s firemním znakem. Člověk se až diví, jak tyto ženy dokáží v rychlém pohybu vydržet na nohou celé dlouhé hodiny, jejich kroky se totiž prakticky vůbec nezastavují. „Snad alespoň najdou chvilku na odskočení si do přístavku na kávu,“ říkám si v duchu..Co se týče nabídky vystaveného zboží, „tak ta je, vážení, opravdu závidění hodná.Jenom chlebů se zde na policích nabízí několik druhů, tradiční kmínový, cibulový, lněný, já mám ale nejraději žitný, ten je měkoučký a vydrží konzumovatelný i několik dnů.Vyjmenovat celý sortiment dalších vystavených dobrot je nad možnosti tohoto článku. Koláčky s náplní tvarohovou, makovou, čokoládovou a já nevím jakou ještě, voňavé „hřebeny“ tvarově i obsahem rozdílné, no, sliny se na jazyku jenom a jenom sbíhají.Kdo by chtěl ještě něco sladšího, tak tomu se pohledově nabízí ke koupě vpravo ve vitríně dlouhý sled zákusků a dortíků. Mnozí z občanů města si nechávají těmito sladkostmi ke slavnostním příležitostem naplnit celé krabice.Ti co touží po vitaminech, očima pak zabloudí po početné nabídce salátů a pomazánek. Já sám se každé pondělí těším na drožďovou pomazánku, vitaminy B téměř přesycenou.Beru ji tak pravidelně, že se blíží čas, že jakmile se objevím ve dveřích, tak už paní prodavačka možná zamíří do mnou vyhlédnutého místa.Není divu, že v této nevelké místnosti je vždy téměř plno, malé i větší frontičky koupěchtivých doplňují celkový ráz těchto míst.Není ani překvapením, že mezi kupujícími převládají většinou ženy se svými mlsnými jazýčky.Ale i tak někdy až žasnu, jak jsou některé dámy vybíravé. „Prosím tři koláčky tady dole a ještě jeden makový hřeben, ááá ještě dva „croisanty“ s čokoládovou náplní, ne, dejte mně raději tři! A víte co, přidejte ještě pět rohlíků!“ Jediné, co se dá snad prodejně vytknout, je stísněný prostor při placení zboží. Člověk nestačí dávat koupené zboží do tašky a už se na něho zleva tlačí další zájemci se „zlaťáky“ v ruce.Myslím si, že ostatní prodejny ve městě by se mohly u této lokality učit, čím přilákat návštěvníky a jak je rychle k plné spokojenosti obsloužit.Vždyť ve městě je řada i jiných prodejen, kde však nejednou vládne atmosféra netečnosti,a kdy po zazvonění zvonku při otevírání dveří vychází prodávající s komisním výrazem ke svému pultu. A to je smutné…Takže přejme, my spokojení zákazníci, pekárně „Javor,“ aby se jejich zaměstnancům dařilo i nadále a návštěvníci odcházeli z této prodejny s plnými taškami a úsměvy ve tvářích.
Mgr. Jaromír Slavíček
