Jak se žije Broďance ve Slovinsku(1) 1
Když jsem se, po sňatku s mým mužem, v roce 1999 rozhodla přestěhovat natrvalo do Slovinska, do Mariboru, měla jsem už jakési zkušenosti jak se slovinským prostředím, tak se Slovinci i s jejich jazykem.Usilovně jsem se tomu jazyku učila, abych nemusela se svým mužem , jako na počátku mluvit německy, ale abych ve Slovinsku mohla pracovat v oboru, který jsem vystudovala, tj. v ekonomice.Mé úsilí nakonec bylo korunováno úspěšným složením státní zkoušky ze slovinštiny, což mi otevřelo dveře při hledání zaměstnání.Za 7 let mám dost zkušeností, zážitků z mnoha oblastí života ve Slovinsku, jako je stravování, bydlení, styl života, priority Slovinců, jejich jazyk.Přestože přes Slovinsko každý rok projíždí tisíce Čechů a Moravanů, pro převážnou část turistů je tato země tranzitní na cestě do Chorvatska.Proto určitě nezaškodí, když si tuto zemi přiblížíme pod mou lupou tak, jak jsem ji poznala a denně zažívám já, Broďanka, žijící ve Slovinsku.V této úvodní kapitole se podíváme s nadhledem na dorozumívání, na slovinský jazyk se zaměřením na „zrádná“ slova; totiž na ta slova, která díky společnému slovanskému původu se vyskytují jak v češtině, tak i ve slovinštině, ale mají zcela odlišné významy. Jak se dá předpokládat, při komunikaci mezi oběma národy pak dochází z počátku k nedorozuměním, po vyjasnění většinou úsměvným. Následující řádky snad někoho pobaví, jinému pomohou při nečekané ústní komunikaci se Slovincem.Na počátku našeho vyprávění jsme hovořili o mé svatbě, která se mimochodemuskutečnila v Uherském Brodě. Při její přípravě mně neustále zaznívalo v uších slovo „PORUČILA.“ Říkala jsem si, ještě nejsi vdaná a už se mluví o poroučení!Holka, pozor, obezřetnost je na místě! Význam jsem jen odhadovala, a když jsem se pak zeptala muže, jak je to s tím „poroučením“, dozvěděla jsem se, že poručit znamená vdát se, poručila – vdala se. No oddechla jsem si.Při příchodu do domu manželových rodičů, ba i jinde ve společnosti, neustále ukazovali na různé starší osoby s dovětkem, že to jsou „STARŠE.“ No, přece je to jasné od pohledu, že to nejsou žádní mladíci, ale proč to zdůrazňování; poučili mě, že slovo „STARŠE“ znamená rodiče.Čeština je ohromně bohatý jazyk, má mnoho synonym na rozdíl od slovinštiny. Jednou se nás naši známí ve Slovinsku ptali, zda máme, či budeme mít „CHYŠU“. Domnívala jsem se, částečně už poučená, že se jedná o chatu, chalupu, nejlépe u moře.
-2-
Ukázalo se, že mám stále mezery, neboť „CHYŠA“ znamená dům.Když má dcera začala mluvit, a to, podotýkám, že já na ni mluvím česky a manžel slovinsky, přece jen řadu výrazů míchá z jednoho jazyka do druhého.Pak při návštěvě babičky v Uh.Brodě si hraje se svými sestřenicemi, když náhle uslyším otázku z úst brodské sestřenice – Katynko, proč říkáš naší babičce „BABICA,“ takovým nehezký slovem!Já jsem musela vysvětlit, že výraz „BABICA“ je významově shodný s naším milým babička, přestože zní tak hrozně!Při návratech z Uh.Brodu do Mariboru jsem zase slýchávala obligátní otázku – jaká byla cesta, nebyla „CHUŽVA?“ Zdůrazňuji, že Slovinci nemají písmeno“H“, nahrazují jej písmenem „CH“ a výslovnost písmena „H“ v cizím jazyku jim dělá problém. Proto výraz „CHUŽVA“ přepíšeme na „HUŽVA,“Což svádí k výrazu „HOUŽEV.“ Skutečnost je poněkud vzdálená houžvi, jedná se totiž o zácpu aut na dálnici.Jestliže Vám někdo řekne „LEP WEEKEND,“ vězte, že nechce po Vás, abyste o víkendu něco dělali, opravovali, lepili, ale přeje pěkný víkend; „LEP“ značí pěkný, hezký.Dost problémů dodnes vytváří výraz „SLOVENSKÝ.“ Pro našince je to jasné, pro Slovince taktéž.Jenže, Slovinsko se řekne SLOVENIJA, Slovensko- SLOVAKIA. Tedy „SLOVENSKÝ“ znamená slovinský a naše slovenský je slovacky.Z toho plyne, že výraz SLOVÁCKO ani nemá cenu se pokoušet vysvětlovat, natož překládat do slovinštiny; a co tak MORAVSKÉ SLOVÁCKO? To je vyloženě oříšek pro pokročilé!Postupem času, jak dcerka rostla, jsem se začala zajímat o školství, školu, ale nejprve mateřskou školu. Že „ŠOLA“ znamená škola, to pochopí každý hned, ale že mateřská škola bude „VRT“, to tak jasné není. Ono to slovo „VRT“ znamená zahrádka, ale ve spojení s vhodným přívlastkem vytvoří mateřskou školu; takže klidně dáme dítě do „VRTU,“ aniž bychom mu chtěli ublížit.Při stavbě domu a volbě různých materiálů nastaly rovněž překvapivé problémy.Z počátku jsem tvrdošíjně odmítala použít v domě „PLOŠTICE,“samozřejmě, že jsem prohrála, neboť DLAŽDICE přece na podlahu v koupelně patří.Slovo „LES“ nevzbuzuje ve Vás žádné obavy z jiného významu, jenom se Vám časem zdá, že jejich „LES“ na náš LES úplně nesedí.Bodejť by seděl, vždyť slovinsky „LES“ znamená naše dřevo.Mezi základní potraviny jak u nás, tak ve Slovinsku, patří chléb. Marně byste pátrali v hypermarketech po jenom přibližně podobném slově, jako náš chléb.Ne, chléb je „KRUG,“ přestože není ve tvaru bochníku, ale štrycle. I na to si zvyknete.-3-
Když jsme se s rodiči a přáteli manžela chystali na návštěvu brodského Delfína, tak na mě vyzvídali, jaký je tam „ZRAK.“ Odpověď, že je tam světla dost, neuspokojila, protože „ZRAK“ znamená vzduch, teplota vzduchu je „TEMPERATURA ZRAKA“, ale teplota vody je „TEMPERATURA VODY;“Jak snadné!Na závěr jsem si nechala, podle mě , největší HIT ze slovinštiny,který při návštěvě Česka vždy zabere. Proto jsem ho doprovodila i fotografií.Kdekoli necháte na parkovišti v Česku své auto s nálepkou na zadním skle-OTROK V AUTU-, považuje to většina českých kolemjdoucích za recesi typu „Já su z Brna.“Po vysvětlení nevěřícně kroutí hlavou, nejistě Vám přisvědčí, ale v hloubi duše nejsou přesvědčeni, že tomu tak je.„OTROK“ totiž znamená dítě, zdrobnělina je „OTROČEK,“ takže dítě v autě je opravdu „OTROK V AUTU!“Myslím, že na úvod povídání o Slovinsku je toho až dost, je třeba si odpočinout a počkat na další vyprávění, třeba o jídle.Tam to nebude tak zrádné!
Z vyprávění své dcery zaznamenal
Jan Kment
