Veď mě dál cesto má!
Přehled publikací J.Slavíčka.
Brodské postřehy
O Uherském Brodě byla v minulosti napsána celá řada literárníchděl, která uměla svým obsahem poutavě vystihnout jeho bohatou historii.Na rozdíl od nich však autor této publikace chtěl vyjádřit své bezprostřední prožitky a pocity ze sídla, ve kterém prožil celý svůj život.Pokusil se vnést do mysli čtenáře zamyšlení nad věcmi a ději, které nás ve dnech všedních i slavnostních v něm obklopují.Do jaké míry se mu naplnil jeho záměr, ať posoudí vnímaví čtenáři sami.
Zpověď učitele
Publikace „Zpověď učitele“ je opět, podobně jako je tomu u „Brodských postřehů“, vyjádřením pocitů člověka, který téměř čtyřicet let působil jako středoškolský učitel.Autor ve své „zpovědi“ vážně i s úsměvem rozebírá celoroční dění na gymnáziu, kde dlouhá léta učil. Publikace je tak prezentací autorových autentických myšlenek a snahy netradičním způsobem popsat atmosféru střední školy.
Pocity pacienta
O nemocích byly napsány tisíce a tisíce odborně laděných stránek, ale jen nemnoho o jejích duších.Nejedna nemoc je i v dnešní době tajemná a jen pozvolna a nerada odkrývá své taje těm, kteří se jí zabývají. Ve své publikaci se autor pokusil poodhalit roušku tohoto lidského fenoménu a to i s pomocí špetky nevtíravého jemného humoru.
Rosnička
je žabka, která podle pranostik svým chováním údajně naznačuje vývoj počasí.Spolehlivým ukazatelem počasí samozřejmě není, ale i tak je sympatickým tvorem, který umí svým způsobem reagovat na povětrnostní děje. Obdobně si počíná i autor publikace, neboť se snaží populární formou vyhmátnout kromě aktuální povětrnosti i charakteristické klimatické rysy toho kterého ročního období. Stává se tak imaginární „brodskou rosničkou“ s nezastíraným zájmem alespoň částečně proniknout do tajů universa nás obklopujícího.
Náhrdelník Velké Javořiny
Říká se: „Není na světě bylina, která by na něco nebyla“. Obdobně pak platí:„Není v našem kraji takových vesnic a vísek, které by se nám nemohly pochlubit něčím zajímavým. Jsou rozesety v podobě perel na náhrdelníku Velké Javořiny, přičemž každá z nich nás nějakou svou raritou upoutává…” Snad zdánlivě malichernou, ale přesto mající k uvedené obci bezprostřední vztah.
Maturita,
zvaná též zkouškou dospělosti, je významným počinem v životě mladého člověka.Klade velké nároky na studentovu přípravu, psychickou odolnost a jeho snahu prokázat u zkoušky vědomosti, získané v dosavadním průběhu studia.Je něčím, co zanechává v jeho paměti hlubokou a nesmazatelnou stopu, je vždy svým způsobem originální.Má svého jedinečného ducha, svou nezaměnitelnou atmosféru, a právě tu se autor pokusil na stránkách publikace čtenářům přiblížit.
Město, které mám rád
Je mnoho, přemnoho měst.Každé z nich má člověku co nabídnout. Historické ulice, chrámy, památná místa, osvěžující zeleň.Výjimkou není ani Uherský Brod, Komenského město, jinak též zvané branou do Bílých Karpat.V průběhu roku v něm člověk prožívá rozmanité situace, veselé i smutné, někdy všední, jindy svou náplní pozoruhodné.Autorovy úvahy jsou psány s příznačným nadhledem, nejednou s humorným podtextem. Současně ale dávají prostor k zamyšlení nad událostmi, z nichž mnohé ho nějakým způsobem zaujaly a daly podnět k názvu publikace.
Noční Uherský Brod
Naše město bylo popsáno v řadě publikací, které jsou dokladem promyšleného a citlivého přístupu jejich autorů k našemu sídlu.Mnohé se zabývají jeho bohatou historií, přinášejí poutavé texty i obrazové materiály, do kterých se čtenář se zatajeným dechem začte a zahledí.Výše uvedené skutečnosti se však týkají našeho města v denní době, tedy času, kdy se sluneční paprsky „mazlí“ s ulicemi města, náměstími, ba i parky.V noční době je naše město jiné. Dýchá tajemnem, je hrou lamp a stínů. Má své neopakovatelné kouzlo.Ale jen pro toho, kdo ho umí objevit a ocenit…
V paměti zůstávají
Mnoho, přemnoho je toho, co bylo stvořeno lidskou rukou.Toho, co poctivě člověku sloužilo či ještě slouží, aby naplnilo jeho sny a touhy.Ale stejně jako u živoucích bytostí, i osud neživého dříve nebo později končí.Postupně se to, co nás životem provázelo, zahaluje do hávu zapomnění.Je na nás, aby se závoj minulosti snášel mezi nás pozvolna a tiše, neboťi v odcházejícím lze najít krásu…
