Veřejné fórum k rozvoji města.
Na webových stránkách našeho města se objevila pozvánka k setkání brodských občanů v rámci Veřejného fóra k rozvoji města s jeho politickými a samosprávnými představiteli a zástupci.Předloni jsem se ho zúčastnil, i letos jsem byl zvědavý, jak se bude v tomto ohledu uvedená akce vyvíjet.Sešlo se nás v Kulturáku kolem stovky, snad i více.Byli jsme rozsazeni k sedmi stolům s úkolem věnovat se konkrétním, oborově zaměřeným „bolístkám“ našeho města.Osazenstvo prvního stolu mělo řešit problematiku životního prostředí, náplní dalších stolů byla bezpečnost, kultura a školství, investice, nezapomnělo se přirozeně ani na sociální sféru.Veškeré konání započalo proslovem moderátora pořadu, pana Mgr. Pavla Chramosty, který nás v krátkosti obeznámil s účelem a náplní uvedeného setkání.Poté předal slovo našemu milému hostu, paní Martě Vencovské, která nás zasvětila do Projektu Zdravých měst s návazností na místní Agendu 21.Jde o snahu promyšleně utvářet město jako kvalitní, zdravé, příjemné a udržitelné místo pro život, na základě dohody s místními obyvateli.Hostující paní nás pak vyzvala k vypsání nejtíživějších problémů našeho města a to podle výše uvedených oborů.Z námi navržených připomínek jsme pak měli u každého stolu vyjmout dva nejdůležitější, které by pak předem určení garanti zápisem ventilovali na připravené panely.Dohromady tak mělo být vybráno, jestli se nepletu, 14 nejvíce oči burcujících nedostatků, které by však čekalo ještě jedno prosívací kolo.Mnozí z přítomných se už nemohli dočkat započetí práce, ale dříve než se mohla rozpoutat debata, začala nás paní facilitátorka zkoušet ze znalostí o našem městě a jeho okolí.Otázky byly poměrně náročné. Třeba: „Na soutoku kterých řek se nachází vaše město?“ Nebo: „Kde jsou k nalezení prameny Olšavy a jak je to k nim daleko?“.Podle očekávání vyzvala přítomné k odpovědím. Nesměle se zvedly dvoje ruce, každá z nich naštěstí patřila někomu jinému.Na počet soutěžících v sálu výsledek nic moc.Domnívám se, že tato nepříliš pozitivní skutečnost byla dána příslovečnou skromností Broďanůa plněním známého doporučení pro chování v kolektivu:„Chcete-li zůstat i nadále mezi oblíbenými lidmi, nesmíte na sebe příliš upozorňovat!“Poté se slova ujal pan místostarosta Ing. Jan Hrdý s úmyslem nás seznámit, do jaké míry došlo k plnění usnesení Veřejného fóra z minulého roku.Z jeho projevu vyplynulo, že desítka loni vytyčených problémů byla kompetentními orgány města projednána a zdárně vyřešena.Tady si ale neodpustím kousavou poznámku. Snad se mohl zmínit i o tom, co se až tak úplně vyřešit nepodařilo.Údajně však tak činil, takže se mu za svoji chvilkovou nepozornost omlouvámPo panu místostarostovi zazněl pokyn hostující paní: “A nyní se dejte do plnění vám zadaných úkolů!“Tím byl dán signál ke sklonění hlav sedících osob, vzniku vzrušených diskuzí a zapisování námětů na velké archy.Vše pokračovalo vybíráním z nich těch nejdůležitějších a to připisováním k nim čárek.Jiní z nás se shromažďovali u tzv. „pocitových“ map města, kde jsme měli barevnými špendlíky vyznačit místa klidná, lidmi vyhledávaná, nebo naopak prostory, kde by se měl člověk občas kolem sebe pozorně ohlížet.Škoda jen, že tyto mapy neměly vyznačené ulice.Tím pádem jsem byl s kýmsi ve při, kde se nachází Weberova ulice.Po násilném mu vnucení mého názoru jsem se ubíral coby externista kolem jednotlivých stolů se stále více se plnícími archy.Některé už byly doslova „těhotné“ navrhovanými náměty.Snad jich bylo více jak svítidel na stropu velkého sálu Kulturního domu.Přes rameno sedících si bylo možné přečíst jejich stesky na nepořádek v ulicích, problémy s parkováním, chybějící zeleň, kriminalitu, vybavenost kulturních objektů a desítky dalších.Sám jsem přispěl do vínku několika opatrně vyřčenými připomínkami, konkrétně o bezpečnosti v městském parku, kulturním využití seniorů a cyklostezce směrem k Prakšicím.Nejsem včerejší, za každou tomu kterému stolu věnovanou moudrost jsem si vyžádal z talířků s nabízeným pečivem perníkové srdíčko anebo alespoň koláček.Zneklidnil mě pouze jeden zcela osamocený stůl, za kterým seděli jacísi mladí. Měli být našimi supervizory, no považte!Časem byli i oni vyzváni, aby plénu předložili svoje náměty.Podle nich by prý nebylo na škodu založit ve městě burzu nápadů.Mysleli tím svých?To známe, to známe, jejich nápadů jsem si užil na škole nepočítaně. Akorát že byly v rozporu se školním řádem.Dělám si legraci, samozřejmě.Po všem předcházejícím následovalo již avizované selektování těch úplně nejpohoršujících patálií našeho města a jejich vypsání na předem připravený panel.Neměly to lehké, čekalo je ještě jakési značkování zelenými kolečky.Jakou roli při této bohulibé činnosti hrály známosti, těžko říct, doba je zlá.Poté už nastalo napjaté očekávání, kdo následně „stane“ na stupních „vítězů“.Jestli mě paměť neklame, vyhrála nutnost řešení zapeklité dopravní situace na Těšovské ulici, pokračování výstavby cyklostezky směrem na Luhačovice a vandalismus v centru města.V závěru fóra nesměla chybět tombola.Letos jsem nevyhrál nic.Ale vylosovaná čísla byla hned vedle mého! Aspoň něco. Předloni jsem si šel pro vyhranou knížku, asi proto, abych už konečně mlčel.Se svého úhlu pohledu mohu konstatovat úspěšnost celé akce, její velmi dobrou připravenost,a především zájem občanů našeho města o řešení těch nejožehavějších problémů, kterých je, tak jako v každém městě, požehnaně.Myslím tím zájem občanů přítomných, ostatní ať v budoucnu nenaříkají…Na takových akcích, jaká byla dnes v podvečer, se přece mohl vyjádřit každý!
Jaromír Slavíček
