Kateřiny jarmarku světel rozsvícení-J.Slavíček

I sešlo se tento pátek k němu lidu převelikého, byť každičký byl chtiv  požitků rozdílných.Ten i onen z něj  očekávajíce smyslu dobrého od  rozsvícení stromu svátečního, žádoucně podlé svého ducha do rynku vcházel.I přicházeli nejen statní mládci, ale i starci počestní, ctihodní, rovněž pak dítka nevinná, outlá.Přáním obecným bylo, aby každý, kdo ve svém povolání  činitedlným jest, ne doma zůstával, a raději se ulicemi ke kašně městské vydal.Žádoucí však, by oděním řádným před povětřím neblahým každý se šanoval. Z nich některým pak obzvláště toto důležité činiti bylo.Pozoru bedliv měl i býti, neb v konci dne světelného z plechu káry nezřídka v přechodu ulic starým a oudů nemohoucím bránily.Tím měl ostřehu dávat, aby zdravím opouštín nebyl a věci jeho nehynuly.Měl být též vděčen náležitému a dobrému smýšlení, v domích  šenkovních, schůzkách, her a povyku vystříhati se ráčil.Na rynku samém vidíce práce, řemesel, prodajů, handlů ku potřebě lidem sloužících, libost se jeho vzbuzovala.Neb řemeslníků dílo k všeobecné spokojenosti se konalo, chválu svému cechu činíce.Pohledů na jich um cenil si více, pak peníz v dlani hřejíce jeho vydával, by nedostatku nepotřebném netrpěl.Časem pokročiv, teplem, nápojem sebe opatřoval a skrze prostředky ke zdraví truňkem přiváděn byl.Však zřejmé to na vše strany, kamkoliv kdo v ten čas i mysl svoji obrátil, raduje se, k čemukoliv ji přiložil.Tou chvílí však smrk mohutný ve zrak mnohých učarovav, titíž k němu spěchati nuceni se cítili.Neb zamiluje-li kdo strom, čím ho blíže má, tím více krásy jeho žádá.  Nic přec ve městě tak vyvýšeného není, na čemž by přestal, vždy se výše pne žádost jeho.Spanilý kmen s uměním světel dosud temných, kol nich štěbet, vše lidské, betlém krásu pak vznášející.Nade všecko lidu však bylo pak potřeba osvícení, aby on majíce jiné obdivem vésti, neb bez svíc, beze světla, mečové bez ostří, Vánoce bez očí maličkých by byly.Však cechu znalý k rozsvícení stromu napomoci mohl, k zanícení a rozdmýchání toho jemu světlo vnesl.Vánoc znamení tak bylo od rozumného září obdarováno, bleskem mnohými pak opatřeno bylo.Figur, krásy, hlaholu rozdíly a libosti bylo veskrze, díla kol všelijaká vtipná, a světel více jak hvězd na obloze zazřeno býti mohlo.A tu hle, nastojte, mládenci a panny, černě odění, v rukou hole ohňové majíce, tančiti a všeliké kousky jali se činiti.Tou chvílí všichni jednotni jsouce, což slaveno do jednoho ducha, abychom, čím kdo móžeš, rádi napomáhali slávě města našeho. Nadto hudba posloužiti se jala všechněm nám, buď připomenutím ještě neb ukázáním těch, na kterýchž nám záleželo.Prosbou pak jest srdečnou, by odloženy byly při této věci starosti všední, poněvadž nedostatky naší myslí marností hýbají.Pohledy blahé nám všem toho večera času na mysl vstoupily a láska prostoupila vším bytím člověčím, nemyslíce zlého…Rynku přivstalo se tím citů libých, z čehož lid přečetný, ba i vrchnost radost měla.