Gymnaziální hypermarket
Ve ztišené předvánoční atmosféře procházíme adventním obdobím.
Ale nakupovat se musí! A tak jsem se v pátečním podvečeru rozhodl navštívit gymnaziální hypermarket.
Proč právě tento?
No, má ze všech brodských marketů asi největší a nejpestřejší nabídku zboží.
V uvedený čas jsem vkročil do budovy, rozzářené v tu chvíli světly. Cítil jsem se v ní od samého počátku jako za plného slunečního svitu.
Při cestě schodištěm nahoru se ke mně přidávali další a další chtiví nákupů. Hned v přízemí byly naším očím reklamním centrem nabídnuty k nahlédnutí tiskoviny.
Řada sborníků a tisků byla svým obsahem velmi poutavá, jak by také ne, když je před nás předestírala mladá a pohledná děvčata.
Nepopírám, že i jimi podávané cukrovinky naše jazyky potěšily.
My však do marketu nepřišli jen kvůli reklamě a sladkostem, a tak jsme se vydali dále.
Řekli jsme si, že nejdříve navštívíme oddělení elektroniky v prvním poschodí. A věru, ta přehlídka tam rozmanitých a už na první pohled moderních fyzikálních přístrojů stála za to.
Na mnohé z nich jsme si dokonce mohli i sáhnout, přičemž nám byl jejich provoz usměvavými mladými prodavači a jejich vedoucí podrobně vysvětlován.
Týkalo se to i přilehlého herního koutku Debrujárů, kde se zejména děti návštěvníků mohly fyzikálními hrátkami vyřádit do sytosti.
Po odchodu z tohoto oddělení jsme prošli krčkem a vystoupali do prvního poschodí sousední budovy, abychom zhlédli nabídku masných výrobků, ale i ovoce a zeleniny.
V prosklených vitrínách jich bylo možné spatřit více jak dost, právě takových, které se v originálním balení mohou dříve nebo později vyskytnout na našich stolech.
O mikrobiologické nezávadnosti předložených produktů jsme se v daném místě mohli přesvědčit prostřednictvím moderních mikroskopů na vlastní oči.
Ani jediná bakterie neměla šanci uniknout naší pozornosti!
A kolem nás se to opět hemžilo mladými prodavačkami. „Kde se jenom v takovém supermarketu berou,“ mnohý z nás si asi v těch chvílích pomyslel.
„A něco z archeologie, nebylo by tady také?“ kdosi z nás se zeptal jedné z nich. Vzápětí na to nás ruka dívčiny nasměrovala do oddělení historie.
Tam se našemu zraku prostřely modely pyramid, Sfingy, ale i pravěké vykopávky. Bylo tam toho vskutku požehnaně.
Nejenom z dávných dob, ale i z časů nedávno minulých. K dlouhému kochání se však nebylo až tolik času.
Vyšli jsme na chodbu a tak trochu ztratili orientaci v přemíře nabízeného.
„Zamiřte do oddělení map, tam vám pomohou se zorientovat! Tamější zaměstnanci jsou k tomu účelu odborně školeni!“ dostalo se nám rady.
Rádi jsme uposlechli.
Přišli jsme do jeho prostor mezi prvními návštěvníky.
S přehledem hovořící vedoucí onoho oddělení nám dal svým výkladem záhy na vědomí, kam máme nasměrovat své oči nejvíce.
Na mapy, nástěnky či překrásné kresby na stěnách.
Pak někteří z nás zatoužili po sekci drogistického zboží. Za ním však bylo nutno vystoupat až do poschodí nejvyššího.
Těch lahviček s více či méně barevným obsahem, ty vůně všude se linoucí, no nemohli jsme se nabažit.
Vše bylo příkladně a v řadách uloženo na stolcích.
Všude kolem nás panovala přímo úzkostlivá čistota. Krajíc upadnuvšího chleba bych tam bez obav ze země zvedl a zakousl se do něho.
Dalších oddělení, sloužících k dočasnému uložení vystavovaného zboží, bylo v budově ovšem daleko více.
V mnohých z nich se člověk mohl domluvit známými světovými jazyky.
Někteří návštěvníci nechali své děti pobývat v prostorné hale, kde si mohly vyzkoušet hry s míčem, leč byla tam pro vzpružení těl i jiná lákadla.
Holt hypermarket je hypermarket, nezapomnělo se v něm na nic!
„Běžte se, vážení, taktéž podívat do informačního oddělení!“ kdosi nás navedl na další cestu.
„A kde se, prosím, nachází?“
„Najdete ho v přízemní nové budovy, tam vám poskytnou maximum informací!“
Neprodleně jsme tak učinili a užasli nad viděným.
Těch desítek monitorů a interaktivních tabulí na uvedeném místě, no co mám povídat?
A dva malí robotíci na prvním stole k tomu!
Hypermarket má i své oddělení svého vývoje. A to bylo doslova nabito fotografiemi z různých dob existence hypermarketu.
Při jejich prohlídce k nám doléhaly působivé tóny folklorního souboru JAKUB, který, jak jsme se záhy dozvěděli, je stálicí v prostorách tohoto obchodního domu, je však zván i do mnohých koutů naší republiky.
Odcházel jsem spolu s ostatními z tohoto hypermarketu obdařen na výsost vysoce pozitivními zážitky.
Ale ještě před jeho opuštěním jsem se setkal s managementem tohoto podniku.
S následného rozhovoru vyplynulo, že jeho vedoucí pracovníci jsou právem hrdi na vystavované zboží, které se v hypermarketu neustále inovuje.
Jsou taktéž spokojeni i s personálem, který se svědomitě, ba přímo s láskou věnuje svěřeným úkolům.
Naznačili, že by rádi v tomto obchodním centru přivítali co nejvíce nových a nových návštěvníků, a přiznejme si, hlavně těch mladých.
Zejména ti by v něm při pravidelných návštěvách dokázali ocenit vysokou účelnost a profesionalitu tohoto zařízení.
Z něho, jak je všeobecně v širokém okolí známo, se odchází s plnými nákupními taškami zboží, plně uplatnitelného v jejich budoucím životě!
