Vánoční akademie uherskobrodského gymnázia
Je už tradicí, že v posledních předvánočních dnech se Dům kultury stává dějem očekávané, ale přesto svým obsahem jedinečné studentské akademie.
Ta každého z návštěvníků upoutá nejenom svou originální obsahovou náplní, ale celkovou, nadmíru působivou atmosférou.
V uherskobrodském chrámu umění se tento čtvrtek v dopoledních hodinách setkaly stovky studentů a jejich učitelů, aby se jim jejich spolužáci mohli pochlubit svými dovednostmi.
Sotva se hlediště sálu návštěvníky zaplnilo, pohasla stropní světla a na podium zvolna vkráčely členky gymnaziálního souboru Campana.
Netrvalo dlouho a za okamžik se sálem rozezněly zpěvy dívek, svými melodickými hlasy vstupujících do souznějícího rozpoložení našich duší.
Po tomto sympatickém a umělecky hodnotném úvodu se na podiu začalo střídat jedno studenty nastudované představení za druhým.
Každé z vystoupení bylo svým způsobem osobité, neboť konzervativní myšlení je studentskému světu bytostně cizí.
Mladičký bubeník neobyčejně rychlými, až v transu vedenými údery paliček do bubnů a bubínků v nás svým počínáním vyvolával sluchově velmi náročný vjem.
Dynamika, tak vlastní mladé generaci, byla zjevně patrná i z následného tanečního projevu půvabné dívčiny, doprovázené opojnou středoamerickou hudbou.
Dívka při tanci svou rukou rozvlňovala svou dvoukolovou sukni, přičemž dala v maximální míře průchod ladnosti svých pohybů.
V tu chvíli mnozí z nás spolu s ní obrazně vstupovali do rázovitého prostředí mexického venkova, jeho rozlehlých haciend a života kolem nich probíhajícího.
Kvalitativní změnu přinesly malebné písně a tance v podání dnes již známého a dalece proslaveného folklorního souboru JAKUB.
Už jenom pohled na mladé, v krásných slováckých krojích oděné hudebníky a tanečníky, zvonivý cimbál a jej doprovázející četné housle musely v mysli přítomných diváků evokovat bohaté, souborem zprostředkované tradice našeho kraje.
Pak už přišly na řadu pečlivě secvičené scénky jednotlivých, zanedlouho maturujících žáků čtyřletého a osmiletého studia.
Vesměs to byly ty, která již na předcházejících stužkovacích večírcích doznaly z divácké strany patřičného ocenění.
Nebyly by to ony, kdyby si na paškál nevzaly nejenom styl studentského života, ale i své oblíbené vyučující.
Mnohý z diváků žasl, čeho všeho si studenti na profesorech dokáží všimnout.
Jednotliví členové učitelského sboru byli v krátkých šotech vizuálně snadno identifikovatelní svým typickým chováním a postoji.
V podobném duchu působily i umně kombinované výroky učitelů s výňatky textů ze známých a oblíbených písní.
Imitace profesorů prostřednictvím studentů tak svými přesvědčivými záběry předčila veškerá naše očekávání a byla po zásluze odměněna úsměvy a potleskem z řad obecenstva. O něco později jsme se zase stali svědky dovedností třídních tanečníků s udivující koordinací předváděných pohybů.
Vžívat se do myšlenkových procesů mladé generace nebývá u starší generace snadné, ale na této studentské akademii se to podařilo více jak dobře.
Na konci několikahodinového vystoupení nastala tradiční „děkovačka“ účinkujícím, ale po právu i těm z pedagogického sboru, kteří dospívající mládí při těchto aktivitách dlouhodobě a svědomitě vedou.
Chtělo by se v těch chvílích asi metaforami říct:
„Škola, to je kmen bohatě se větvícího stromu desítkami učeben a třídních kolektivů.
Větve jsou obdány listovím, tedy nepřeberným množstvím zážitků, které studenti ve škole prožívali a prožívají.
Na případnou úrodu plodů si však mladí musí počkat až do maturity!
A tak bylo možné prozatím jenom v našich představách vidět rozvíjející, ale o to krásnější květy s nádhernými okvětními lístky v podobě pestrých šatů účinkujících.
V nitru těchto pohádkových květů pak pozorný posluchač a divák zřel pestíky coby dívky a tyčinky, připodobněné chlapcům.
A bylo a zůstává právě na učitelích, aby do niter těchto květů i nadále vnášeli svým výchovným a vzdělávacím úsilím potřebné vědomosti a dovednosti, a tím je přetvářeli v plody, společnosti užitek přinášející.
V mladých lidech spočívá velký potenciál výše uvedených hodnot. Je ale nutné jej neustále hledat, nacházet a dále rozvíjet.
Myslím, že se to daří!
A to nejenom na základě to dopoledne shlédnutého.
