Vystudovala matematiku a fyziku a po krátkém válečném působení na brněnské konzervatoři, kde vyučovala němčinu, působila na jednotřídkách v Beskydech a Kopanicích. Na uherskobrodském gymnáziu byl jejím žákem např. dr. Jiří Pavelčík. Jako politicky nespolehlivá byla často překládána z jedné školy na druhou. Z oblasti slováckých Kopanic a z Valašska čerpala náměty pro své baladické povídky, které začala psát v 90. letech minulého století, po své sedmdesátce. Květa Legátová si svůj pseudonym zvolila podle jména své kamarádky, známé brněnské ochránkyně zvířat. Její kniha Želary (2001) byla nejspíše inspirována prostředím Starého Hrozenkova, kde také učila. V roce 2001 získala Státní cenu za literaturu. Film Želary natočený podle její předlohy byl kandidátem na udělení filmové ceny Oskara v Los Angels v roce 2005. Další knihy, které napsala: Jozova Hanule (2002), Mimo tento čas, Nic není tak prosté (2006). Byly vydány také sbírky jejich rozhlasových her. Pro každého nebe, Labyrint 2003, Posedlá a jiné hry, Paseka (2004). Zemřela v roce 2012.
Pěkný dokument o Vlastě Hoffmanové (Květě Legátové). Jsou tam i záběry z UB, absolventů Gymnázia, Kopanic aj. Snad se Vám to podaří otevřít, tento týden to bylo na TV ART.https://www.ceskatelevize.cz/porady/12350472458-vsechna-jmena-kvety-legatove/
P. Josefík
