Brodské hradby a tajemné podzemí
Uherský Brod patří mezi nejstarší královská města v naší zemi. Královský statut byl jemu dán v roce 1272 samotným Přemyslem Otakarem II.
Město se stalo v následujících obdobích významným hraničním opěrným bodem proti vpádům mocných uherských králů. Jako takové přirozeně muselo být chráněno pevnými, útočníkům odolávajícími hradbami.
Městské opevnění bylo pro tento účel důkladně a důmyslně stavěno již v polovině 13. století a celá staletí velmi dobře plnilo své poslání..
Samotné hradby byly vysoké až 10 m a široké téměř 2 metry. V místech pravoúhlého lomení byly vyztuženy kruhovými baštami, z nichž se do dnešní doby zachovaly Bílá a východněji položená Vítkovská.
Půdorysně měly hradby tvar nepravidelného pětiúhelníku a byly opatřeny 4 branami, Hradišťskou, Nivnickou, Těšovskou a Zámeckou, která jako jediná je zachována do dnešní doby v podobě vchodu do musea.
Osazeny svými obránci, hradby chrabře odolávaly četným nájezdníkům, ať už to byli protihabsburští povstalci či dokonce Turci, a to hlavně z jihovýchodního směru, čímž mnohdy uchránily město před vypálením a jeho občany před následnou neodvratnou smrtí.
Postupem věků však s rozvojem moderních válečných prostředků hradby postupně ztrácely svůj význam, nebyly patřičným způsobem udržovány, stávaly se i zdrojem kameniva pro výstavbu domů a přirozeně podléhaly erozivním vlivům.
V dnešní době jsou tyto pozoruhodné a turisty tak trochu opomíjené zbytky hradeb patrné hlavně na severním, respektive jižním okraji města. Některé jejich úseky byly v nedávné době renovovány a vyznačují přirozený historický rámec města.
Jelikož byly budovány z místního horninového materiálu, málo odolného pískovce, nejsou ani v současnosti příliš trvanlivé, což vyžaduje jejich pravidelnou údržbu.
Možná, že paradoxně více romanticky na pozorovatele působí jejich krátké neudržované úseky, viditelné v nepatrných výchozech na jihovýchodním, respektive jihozápadním okraji historického středu města. Tak trochu se tu člověku vbízí myšlenka, že co nesvedly početné voje nepřátel v dávné minulosti, to dokáže v poměrně krátké době nemilosrdný zub času.
V severním a západním předpolí udržovaných hradeb jsou velmi dobře patrné hradební příkopy, přičemž ten západní tvoří výrazný terénní stupeň v Tyršových sadech s 200 let starými lipami.
O další historické pozoruhodnosti města, brodském podzemí, kolují žel pouze dohady. Je jisté, že Uherský Brod se svými dlouhými dějinami a četnými stavy ohrožení musel být obdařen i únikovými chodbami.
V lidovém podání se uvádí například chodba mířící ke dvoru Královu směrem do hor a chodba naopak směřující k lesu Chrástka k severozápadu. Jisté rovněž je, že rozsáhlejší podzemní prostory byly pod zeměpanským hradem z 13. století poblíž musea J.A. Komenského. Na zbytky zasypaných chodeb i jiných, často tajemných prostor, se občas naráží při výkopových stavebních pracích a při budování kanalizačních sítí aj. Dodnes se rovněž zachovala ve středu města rozsáhlá sklepení, budovaná ve středověku pod významnými měšťanskými domy.
Namátkou lze uvést historicky významný dům nad „starou poliklinikou“ s velmi rozsáhlými sklepy s kamennými a půlkruhovitými ostěními, dále rohový dům při počátku ulice „Široká“ se sklepy dokonce z doby Jiřího z Poděbrad. Zajímavé podzemí je i v prostoru radnice, Panského domu a v úvodu ulice Moravské.
Uvádí se rovněž, že hustá síť zřejmě už zasypaných chodeb existuje pod oběma náměstími v centru města.
Je tak poněkud překvapující, že se nezachovala věrohodnější literatura, která by tento aspekt historie našeho sídla přiblížila naší veřejnosti.
Tak významné město, jako je Uherský Brod, by si poutavou čtenářskou exkurzi do našich dějin rozhodně zasloužilo!
Jaromír Slavíček
