Koncert k 65.výročí ZUŠ. Pohled O.Kopunce!

1

Koncert k 65.výročí ZUŠ Uh.Brod.

Pro začátek,něco málo statistiky ze školního roku 2011/2012 :599 žáků hudebního oboru, 204 výtvarníků, taneční obor čítá 36 žáků a literárně dramatický 53 žáků, a k tomu 43 učitelů, několik budov v Uherském Brodě a 7 odloučených pracovišť na Uherskobrodsku .
To je dnešní obraz Základní umělecké školy v Uherském Brodě .
Jsem přesvědčen,že tuto skutečnost zná jen několik desítek občanů našeho města. Nehovoří se o tom ,škola je brána jako samozřejmost, vždy tady byla, tak co ….
Vážení čtenáři, přesto že sál Domu kultury byl 30.listopadu t.r. téměř zcela zaplněn ,což svědčí o obrovském zájmu o ZUŠ , jen málo z nás zná historii školy.
Ano, před pětašedesáti lety, tedy v roce 1946 vznikla Městská hudební škola v našem městě. Byla to přirozená reakce na myšlenku zástupců hudebních a osvětových spolků , zřídit ve městě instituci, která by dala základ uměleckému vzdělávání mládeže. Mezi prvními navrhovateli byl gymnaziální profesor Rudolf Tomica a v Uh.Brodě dobře známý ředitel kůru ,varhaník ,skladatel a učitel hudby Emil Hába..
Vyvrcholením jejich snahy bylo vypsání konkurzu na místo ředitele školy a učitelů – 25.července 1946 . Zatímní národní výbor schvaluje zřízení Městské hudební školy v Uh.Brodě.
V tomtéž roce je pověřen vedením školy Josef Brabec, který přišel z MHŠ ve Valašském Meziříčí do našeho města .V roce 1950 však odchází do státní hudební školy v Gottwaldově, a ředitelování v Uh.Brodě se ujímá František Veselka..
Je na místě zmínit se i o počtech žáků. Takže,škola měla v počátcích 82 žáků a 3 učitele.
Škola změnila za svou existenci mnohokráte i svůj úřední název, ale to snad ani není podstatné, důležité jsou výsledky školy.
Po dvacetiletém působení ředitele Františka Veselky /nar.1906 /, se po jeho smrti ujímá vedení školy Vladimír Křepelka, následuje Josef Hošek, Jaroslav Kovanda, Jaroslav Šmilauer a od roku 1995 stávající ředitelka školy , Hana Mahdalová . Tolik ve stručnosti k historii.
Ale já se vrátím zpět, k vlastnímu koncertu, k poslednímu listopadovému dni . Snad nebudu za ješitného,když zde napíši, že jsem viděl jeden z nejpěknějších programů na oslavy školy,kam jsem ostatně chodil i já. Říkám to se vší odpovědností člověka ,který se profesionálně kulturou živil čtvrt století. Naprostá vyváženost dramaturgie, výkony žáků,absolventů i učitelů, to byla přehlídka umu,zanícenosti a pokory k múzám. Nemůžu zde poděkovat všem, můžu jen vzpomenout to, co mně dostalo. Hned v začátku programu- kytarový soubor. Nevidí se každý den takové těleso. Dále mladá klavíristka Šárka Lukešová s Písní bouřlivé noci,Vítězslava Nováka. Skladba, docela „ kláda „. A zhostila se jí velmi dobře. Slyšel jsem ji v muzeu asi před půlrokem a pokrok je znatelný. O cimbálové muzice Šablička není třeba pochybovat. Zkrátka , pan učitel Luboš Valečka to s dětma umí,a vůbec mu nezávidím tu obrovskou obměnu v souboru, a ta jej stíhá téměř každým rokem. Tanec Radky Zálešákové ? Radost se dívat. Jen světlo,světlo dejte tanečnici a scéně , ale to je technická záležitost. Dramaťáci si střihli osvědčené – Bravo, Jeana Ribese .Učitel Roman Švehlík, nemusí nic dokazovat,řadu let ví co chce a je to znát. O triu profíků, a skladbě Marcely Trtkové nelze pochybovat. To jsou ty srdcovky pro pány,kteří kdysi před mnoha lety podobnou muziku hráli.
Jó , páni učitelé, byli jste výborní. No a blížíme se k závěru. Učitelé, bývalí žáci,přátelé školy,jak je napsáno v programu , nejen Sibelius, ale i Verdi a Vivaldi .To byla krása. A nesmím zapomenout na sólisty Lenku Bařinovou -zpěv a Barboru Valečkovou -housle. DÍKY.
Vnímá vůbec muzikant ten potlesk v sále? To jsou ty výsledky v podstatě provinční školy a na ty můžete být právem hrdi. Dobře vím, že vnímá,ale v jeho nitru se něco odehrává a vůbec se to nedá lehce pojmenovat…. Že mám pravdu?
Co říci závěrem , za to co jste odvedli, patří dík. A budiž vám poděkováním i dárkem k výročí- renovace nové budovy, VAŠÍ budovy školy. Obdivuji ředitelku Hanku Mahdalovou a dovedu si představit ty hodiny strávené nad realizací myšlenky a projektu. Je na místě poděkovat vedení Zlínského kraje,které pochopilo situaci v našem městě a dalo zelenou uměleckému školství a na místě je i poděkovat městu .Za chvíli se budete stěhovat do nových prostor školy na Mariánském náměstí. Nechť jsou k vám alespoň tak vstřícné, jako byly před mnoha lety nám, staré prostory hudebky v židovně na hotelu Smetana a v prostorách staré pošty.
A prosím, nechte mně i vyslovit jedno přání,to když budete měnit adresu,razítka,hlavičkové papíry. Co když ke svému názvu instituce připojíte i jedno jméno? Jméno, Františka Veselky- dlouholetého ředitele školy, který je nejen v Uherském Brodě,ale i v širokém okolí,ba co dím ,po celé naší zemi, nejen pro muzikanty- pojmem. A za to vám děkuji.
Oldřich Kopunec ..

Příspěvek byl publikován v rubrice Uherskobrodští autoři píší. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář