Chatové oblasti Uherského Brodu
Naše město je obklopeno hned několik zahrádkářskými koloniemi, nebo chcete-li – chatařskými osadami.Vytvářejí svojí polohou nad městem jakýsi půlkruh ve východo – západním směru. Podobně jako jednotlivé čtvrtě města, tak i tyto kolonie mají svůj osobitý ráz daný jednak svým umístěním, jednak velikostí, ale i charakterem obdělávaných pozemků a samozřejmě příslušnými stavbami. Rozhodně největší a současně nejznámější je chatová oblast Vinohrady na severovýchodním okraji města. Vznikala postupně po válce, takže mnohé ovocné porosty zde přítomné dosahují již pokročilejšího stáří. Rozprostírá se po stranách Vinohradského potoka, a to v poměrně příkrých svazích. Je dobře přístupná zpevněnou, větvící se silničkou, která ve svrchních partiích přechází v málo udržovaný povrch. V uvedené kolonií jsou stovky různě vybavených chat, ba i vzhledných domků, vhodných i k celoročním přebývání, neboť v kolonií je již dlouhodobě zavedena elektřina. Středem tohoto území, jak již výše uvedeno, protéká nevelký potok s mokřadní bylinnou flórou, promísenou olšemi a vrbami, a vede tudy trasa s mnohými přírodními pozoruhodnostmi.
Stezka údolím Vinohradského potoka
Začíná Vinohradským rybníkem, který je sám o sobě ukázkovým biotopem vláhomilné vegetace i živočišstva. Je lemován statnými vrbami, olšemi a topoly, včetně topolu lindy a topolu osiky. Má bohatě zastoupené i keřové a bylinné patro s četnými kostivaly, pomněnkami a ještě nekvetoucími kakosty. Zajímavou podívanou nabízí hluchavka žlutá neboli pitulník. Nápadný velkými žlutými květy je poněkud jedovatý vlaštovičník. Běžná je kokoška pastuší tobolka a rozsáhlé porosty bršlice kozí nohy. Na hladině se prohánějí kachny divoké, v tomto ročním období už i s malými káčátky. Od Vinohradského rybníka vede nenáročná trasa po živicí zpevněné cestě podél Vinohradského potoka mírným stoupání městskými vinohrady. Kolem stezky se opět velmi četně vyskytují mnohé olše, přibývá však i javorů, a to javoru mléče a javoru babyky. Občas je k zastižení i jilm. Dub v tomto vlhkém mikroklimatu prakticky svým zastoupením chybí. V podrostu je možné spatřit bez černý, ptačí zob. Bohatý je bylinný porost, zastoupený kopřivami, pryskyřníky, velice nahusto jsou k vidění bršlice kozí noha, zběhovec plazivý a poněkud výše po toku i přesličky. Stružka vody v potoku je poměrně čistá, prochází udržovanými parcelami vinohradů. Okolní vegetace oplývá zpěvem kosů, drozdů, k zastižení jsou i pěnice a sýkorky. Nad prameništěm potoka pokračuje stezka směrem k městské střelnici. Drtí zpevněná cesta je lemována křovinami hlohu, ptačího zobu, zplanělých růží a končí na silnici směrem k Maršovu.
Další zahrádkářskou kolonií je tzv. „Šnajdřice“ v nevelké vzdálenosti od hvězdárny.na severod města. Má čtvercový půdorys, spodní část je strmější, elektřina se má do této oblasti zavádět v letošním roce. Byly vytvořena rovněž těsně po válce členěním pozemků, které patřily panu Kubíčkovi. Zástavba chatami a domky v této kolonii je dosud řídká, takže klid v těchto místech je vítaným jejím atributem. Na jednotlivých parcelách převládá pěstování jabloní, místy jsou vidět i třešně, hrušně a ořešáky, neboť kolonie je exponována směrem k jihu a tím bohatě obdařena slunečními paprsky. Problémy jsou zde však se zásobováním vodou, spoléhá se na studniční, respektive zachycovanou srážkovou vodu.
Na Šnajdřici navazuje nevelká „Třešňovka,“ rozkládající se v pramenné části Havřického potoka. Název zřejmě dostala od zde se vyskytujícího rozsáhlého sadu mohutných třešní, a to ještě před záborem tohoto území pro zahrádkářské účely, k čemuž došlo v padesátých letech. Směrem dolů podél potoka přechází tato kolonie v další vegetační klenot města a sice zahrádkářskou osadu „Ameriku,“ která byla a je známá mezi obyvateli města stejnojmennou studánkou s vynikající vodou, velmi vhodnou pro pitné účely. Chodí si pro ni přes nemalou vzdálenost z města hodně lidí. Uvedená osada byla rovněž známým výletním místem brodských měšťanů ještě před válkou, možná odtud její název.V blízkosti sadu je i kynologické cvičiště. Všechny výše uvedené zahrádkářské kolonie jsou za sucha době přístupné, po deštích je jejich dostupnost do určité míry omezena. Na západním okraji města se od silničního obchvatu sídla směrem do kopce Obory rozprostírají rozsáhlé Havřické vinohrady s různorodým zastoupením pěstovaných ovocných dřevin. Je z nich vynikající panoramatický výhled směrem na město i na Bílé Karpaty. Chaty jsou zde jednak moderního stavebního stylu, ale v dolní části vinohradů mají i typický slovácký vzhled s dobovým stavebním materiálem. Jsou nejlépe pěšky nebo motorovými vozidly přístupné od motorestu Pepčín málo udržovanou strmou silnicí kolem zbytků cihelny, dnes v lomové části s lánem fotovoltaiky. Z vinohradů to není již daleko k místu původní polohy zámečku Pepčín. Jaromír Slavíček
