Přijdou nebo nepřijdou?
Kdo? No přece „ledoví muži!“ Pankrác, Servác a Bonifác – 12.,13.,14. května. Kdo by je v minulosti ze starší generace neznal? Téměř v polovině května se rázně ochlazovalo a zejména ranní mrazíky leckoho v ty dny překvapily.Příčiny tohoto jevu byly a jsou vysvětlovány různě. Nejpravděpodobnější je názor, že při tání arktických ledů jsou jím vzniklé ledové kry zanášeny vodními proudy do nižších zeměpisných šířek, ochlazují nad nimi ležící vzduch a tento se pak dostává i do našich končin.Nejvíce ranní mrazíky páchaly škody na ovocných stromech a vinné révě. Ráno totiž nezřídka klesaly teploty i hluboce pod nulu, na což především doplácely citlivější ovocné dřeviny.Zvláště náchylné na poškození byly nejen květy meruněk, ale následně i mladé plůdky tohoto žádoucího ovoce. Broskvoně a zejména jabloně byly a jsou naštěstí přece jenom o něco mrazuvzdornější, takže jim větší nebezpečí nehrozí. Vzpomínám si, jak můj otec kdysi dávno před rozedněním topil pod meruňkou, respektive se spíše snažil o vytváření dýmu, který napomáhal vertikálnímu proudění vzduchové hmoty, což rozrušovalo nebezpečnou inverzi s přechlazeným vzduchem při zemi. Od tohoto způsobu ochrany před ledovými muži se již ustupuje, kouř není zrovna libý našemu čichu a účinek tohoto opatření je ostatně problematický. Někdo zase doporučuje brzy zrána v mrazových kotlinách, kdy je nebezpečí mrazíku největší, postříkat kvetoucí stromy jemnou vodní mlhou. Tímto způsobem na květech vznikající ledová vrstvička je přibližně do dvou stupňů mrazu kuriózně jejich dostatečnou ochranou. Taktéž se doporučují postřiky kvetoucí nádhery speciálními mědnatými přípravky proti mrazu, Holanďané několik dnů před očekávanými mrazíky prý zase stříkají stromy málo procentním roztokem močoviny. Těch domácích rad je jistě víc – doporučuje se například mulčování půdy pod stromem posečenou trávou, anebo zvečera důkladné provlhčení téhož prostoru vodou. Ale nejsou tato opatření v současnosti už trochu zbytečná? Vždyť v posledních letech „ledoví muži“ tak nějak nepřicházejí. Někam se nám zatoulali. Že by to souviselo s klimatickými změnami, anebo jde jen o jejich několikaletý odpočinek? Jedná se totiž o tradiční květnovou singularitu, tedy jev v minulosti dosti běžný v tomto ročním období, mimochodem často prezentovaný v mnoha lidových pranostikách. Jedna z nich třeba říká: „Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.“ No, ale my v těchto dnech, tedy na přelomu dubna a května, léto s teplotami blížícími se 30 stupňům už máme. Tak teda nevím! Pokud se letos ti „ledoví mužíci“ přece jenom dostaví, přejme si raději jejich mírnější formu, anebo úplnou absenci! Už také proto, že v současnosti stromy rozkvetly obdivuhodným způsobem, člověk přemítá, na který kvetoucí strom se má podívat dříve a na který později, takže by bylo zajisté škoda, když by tento vizuální příslib úrody našeho oblíbeného ovoce přišel obávanými mrazíky nazmar! Raději mezi námi uvítejme 15.5. Žofii, neboť pranostika uvádí, že „sv. Žofie políčko zalije!“ Kéž by se tak stalo, vody je v krajině pořád málo!
Jaromír Slavíček
