Historická trasa městem č.1- Malý okruh.

Malý okruh

Kdo chce býti člověkem, musí viděti nejen to, co mu leží pod nohama, ale musí se ohlédnouti za tím, co již přešlo, aby se učil z minulosti pro budoucnost. J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce.

Oslovení  

Vážení návštěvníci,

připravili jsme pro Vás průvodce po krásách uherskobrodských památek. Vydáte-li se s námi, navštívíte místa, která se dotkla historie našeho královského města, seznámíte se s významnými osobami, které se v Uherském Brodě narodili nebo žili.Největší chloubou je učitel národů J. A. Komenský, poslední biskup Jednoty českých bratří.První písemné zmínky o osadě Na brodě pocházejí z roku 1140. Král Přemysl Otakar II. povýšil roku 1272 osadu na královské město a udělil mu množství výsad, které vedly k jeho prosperitě. Vydejme se společně za památkami města. 

1. 1.      Muzeum J. A. Komenského

Vchod do muzea je jediná zachovaná městská brána, tzv. Zámecká. Je součástí hradeb, které se zachovaly v severní a jižní části města. Hradby pocházejí ze 13. století. Město bylo opevněno jednoduchou, ale silnou zdí. Hradby byly postupně zpevňovány až do počátku 18. století.Hradební zeď byla 10 metrů vysoká, 1,7 m široká a jejich celková délka kolem města měřila 2107 m. Základy zdi byly v hloubce 2 m. Město mělo 4 vstupní brány ve směru světových stran. Před vchodem do muzea stojí socha J. A. Komenského z roku 1956, jejímž autorem je sochař Vincenc Makovský. Pro návštěvníky muzea jsou připraveny díla Komenského, kopie dopisů, nálezů z archivu města, literární a vědecká díla a díla umělecká, která se k  J. A. Komenskému vztahují. V 1. patře si můžeme prohlédnout etnografickou výstavu. Necháme muzeum za zády a vydáme se vlevo.

2.      Hradní náměstí 

Míjíme budovu DDM, která dříve sloužila jako městské kino Svět. Přicházíme na Hradní náměstí.Zde na místě tvrze z 11. století stával zeměpanský hrad, který dal vystavět kníže Břetislav jako součást obranného pásma proti Uhrům. Zbytky jeho sklepů a základy jsou skryty v podzemí. Upozorňuje na to jen velký pamětní kámen. První dochovaná zpráva pochází z listiny markraběte Karla z 25. března 1338, vydané v Brně. Na hradě byli hosty téměř všichni čeští panovníci. V letech 1428 a 1431 zde pobýval i Prokop Holý, když táhl s husity na Slovensko. Od 28. září 1510 do Tří králů 1511 zde pobýval s celou rodinou i dvorem český král Vladislav II. Hrad byl vypálen v roce 1643 Švédy. Lev Vilém z Kounic nechal v 1. pol. 17. století trosky hradu zcela odklidit.

3.      Mariánské náměstí

Vydáme se k moderní stavbě Domu kultury z roku 1985. Před námi se otevírá Mariánské náměstí. Vpravo se nachází budova základní školy z roku 1909, která je ozdobena reliéfem J. A. Komenského od sochaře Amorta. Pojď sem dítě, uč se moudrým býti. Zamíříme k dominikánskému klášteru. Všimněte si Mariánského sloupu, vzácné barokní památky z roku 1785.

1.  
3.  
4.  
5.  
6. 4.      Klášter dominikánů Uherský Brod (P. Marie Nanebevzaté)

Klášter byl založen r. 1262 králem Ondřejem II. nebo Přemyslem Otakarem II.. Byl vybudován při poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie z 11. století. Zde byla uchovávána ikona Matky Boží, kterou získal král Ondřej II. od byzantského císaře. Nynější obraz Panny Marie, který je umístěný v klášterním kostele, je kopií původního obrazu, kterým je pravděpodobně obraz v Čenstochové.  Po r. 1990 dominikáni opět převzali do správy toto poutní místo a postupně mu vrátili jeho bývalou slávu. V r. 1997 byly zhotoveny nové korunky pro milostný obraz, které posvětil  papež Jan Pavel II. a zároveň vydal bulu, kterou získává tento poutní  chrám výsadu odpustků pro poutníky, kteří jej navštíví na 1. neděli v květnu.

Pověst o vzniku kláštera v Uherském Brodě

Podle legendy žili na počátku 11. století na zemanském dvorci Volenov (nedaleko Uh. Brodu) urození manželé, kteří dlouho marně toužili po dědici a utíkali se o pomoc k Matce Boží. Z vděčnosti za narození syna nechala zemanka zbudovat kapli na místě, které ji ve snu zjevila Panna Maria – v zasněženém lese nalezla kvetoucí keř vonných růží, který byl po dlouhá léta stále stejně krásný a nepřestával ani v zimě vonět. Na tomto místě prý dnes stojí růžencový oltář nynějšího klášterního kostela.

Historie kláštera

Původní  kaple byla r. 1049 přestavěna na poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie uherským králem Ondřejem I. Ten mu daroval vzácnou ikonu Matky Boží, kterou získal od byzantského císaře z Cařihradu. Obraz umístěný nad oltářem v pravé lodi kostela, právě nad tím místem, kde kdysi kvetl zázračný růžový keř. Původní obraz pravděpodobně uloupil r. 1315 Matúš Čák Trenčianský, jenž vpadl z Uher na Moravu. Po porážce uherským králem Karlem Robertem musel obraz odevzdat. Král jej daroval svému tchánu Vladislavu Lokietkovi, a ten jej zbožně umístil v Čenstochové. Aby odškodnil uherskobrodské dominikány, obdaroval je král Karel Robert, mnohými statky. Zdejší dominikáni dostávali každoročně z Čenstochové 300 zlatých. Poutní chrám a klášter byl v průběhu věků svědkem mnoha hrůz, které se odehrávaly v jeho zdech i v blízkém okolí. V r. 1421 jej vypálili husité. Převor byl husity utopen a ostatní řeholníci, pokud neuprchli, povražděni. R. 1643 pobořili klášter a kostel Švédové. V r. 1680 přišla morová rána. Roku 1683, za vpádu uherských hord vedených Emerichem Tökölym, byli obyvatelé kláštera nelidsky týrání a zemřeli mučednickou smrtí. R. 1742 dobyli město Prusové. Neplenili, ale žádali po obyvatelstvu vysoké výpalné. Místo požadovaných 2000 zlatých doslali od kláštera pouhých 691. Více se v klášteře nenašlo. Zajali převora, odvlekli jej do Olomouce a drželi tak dlouhu, dokud nebyla požadovaná suma zaplacena do posledního haléře. Poslední násilí zažil klášter v letech 1950. Po nucené internaci řeholníků komunistickou vládou, byl opuštěn a sloužil různým účelům. V r. 1990 byl klášter opět navrácen dominikánskému řádu. Nynější barokní kostel dala postavit v letech 1659 – 1673 hraběnka Eleonora Kounicová. Kostel je vyzdoben krásnými barokními díly sochařů Josefa Antonína Winterhaltera a Benedikta Telčíka, který vytvořil hlavní oltář.

1. 5.      Panský dům

Vlevo uvidíme vchod do zahrady Panského domu. Sejdeme několik schůdků a vidíme jednopatrový dům zámeckého vzhledu, který má dvě části. Starší dům pánů z Kunovic z roku 1512 -1520 s renesančními prvky a krásnou studnou. Projdeme do Moravské ulice, zabočíme vpravo a dostaneme se k 2. části domu barokního slohu. O tuto stavbu, která byla postavena po roce 1690,  se zasloužil Domink Ondřej z Kounic. Vstoupíme hlavními dveřmi. O něco dále vedou staré gotické dveře do domácí kaple Kunoviců. Je vystavěna v pozdně gotickém slohu a původně byla vyzdobena freskami. Za kaplí je malé renesanční sloupové nádvoří, jedna z nejvzácnějších památek města.V Panském domě pobýval JUDr. Václav Kounic, šlechetný vlastenec, přítel dělníků a studentů. Na průčelí domu je umístěna pamětní deska, která upozorňuje, že zde zemřel tento pokrokový demokrat v roce 1913. Uvnitř v chodbě je busta spisovatele Kožíka z roku 2009. František Kožík se narodil 16.5.1909 v Uherském Brodě. Na jeho počest je pojmenována Městská knihovna, která se nachází v patře tohoto domu. V současné době se připravuje rekonstrukce této vzácné, 500 let staré památky. Kromě galerie a knihovny, zde v blízké době najdete informační středisko města a Městské muzeum, zaměřené na historii města a významné rodáky.

1. 6.      Radnice města Uherského Brodu

Vydejme se k další dominantě města, kterou je radnice. Stojí na základě gotického domu, který prodal městu na stavbu radice v roce 1702 hrabě Dominik Ondřej z Kounic. Základní kámen ke stavbě věže byl položen v roce 1703 a věž byla dokončena v roce 1726. Všimněte si, že tato data jsou uvedena na číselnících nových hodin z roku 1958. Původní hodiny zhotovil zdejší hodinář František Lang a doplnil je v roce 1723 soškou Černého Janka, který zvoní minutu před uplynutím každé celé hodiny. K němu se váže pověst z doby obléhání města Kuruci v roce 1704. Na paměť vypuštění 1. sovětské družice Země dal tehdejší Městský národní výbor umístit na věži pod Černým Jankem synodický měsíc.Latinský nápis na menším hodinovém cimbálu zní v češtině: “Mír ať se vznáší nad městem.” Na vrcholu věže je umístěna socha spravedlnosti, která drží knihu s nápisem: ” Concors dextrum “, tzn. Souhrn práva. Pod průčelím přední částí budovy jsou rozsáhlé podzemní dovuetážové prostory jako součást podzemních chodeb pod celým středem starého města. Roku 1946 byla na radnici odhalena  pamětní deska hrdinům padlým v boji proti nacismu: generálu Vojtěchu Lužovi a padlým letcům při obraně Anglie, Vladimíru Kubíčkovi a Janu Křivdovi.

7.      Masarykovo náměstí

Stojíme na Masarykově náměstí. Pod většina domů se nacházejí podzemní sklepy, které byly dříve propojeny chodbami. Uprostřed náměstí vidíme překrásnou kašnu svatého Floriána od Josefa Antonína Winterhaltera z roku 1756, kterou označil univerzitní profesor V. V. Štech jako barokní pohádku. Kašna stojí na místě staré radnice zbourané v roce 1717. Vedle kašny roste památná lípa, zasazená těsně po vyhlášení samostané Československé republiky. Za lípou se tyčí nádherný obelisk ” Via Lucis – Cesta světla ” předního sochaře českého původu žijícího ve Francii Yvana Theimera. Obelisk byl odhalen v roce 1992 prezidentem Václavem Havlem při příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského. Stvárnění zvířat obdivují hlavně děti.

8.      Farní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie

Barokní budova kostela byla postavena v letech 1717 – 1733 hrabětem Maxmiliánem Oldřichem z Kounic – Rietbergu podle návrhu italského architekta Dominica Martinelliho. S ním jako autorem  jsme se setkali již u barokního sloupového sálu dnešního muzea JAK. Kostel je dlouhý 40 metrů a široký 21,5 metru. Na štítu jsou barokní sochy Krista a 4 evangelistů od neznámého umělce. Věž kostela byla dostavěna o 150 let později v letech 1879 – 1881 podle návrhu arcibiskupského stavitele Gustava Meretty a je vysoká 60 metrů. Pozoruhodná je i výzdoba kostela – obraz Stětí svatého Jana Křtitele od neznámého autora, který dal namalovat roku 1697 Dominik Ondřej z Kounic. Sochy na oltáři jsou dílem Josefa Antonína Winterhaltera, který vytvořil také kašnu na náměstí.

9.      Dům č. p. 201

Za farním kostelem se zastavte před domem č. p. 201. Je zde umístěna pamětní deska s reliéfem J. A. Komenského, která nám připomíná, že v domě prožil své dětství J. A. Komenský až do svého osiření v roce 1604. Podíváme-li se jižním směrem, ulicí Komenského, vidíme část budovy Gymnázia JAK postaveného v roce 1898. Deska umístěná na rohu budovy nám oznamuje, že zde stávala budova bratrského sboru a škola, kterou mladý Jan navštěvoval do smrti svých rodičů. U sboru byl velký bratrský hřbitov, kde byli pochováni rodiče a sestry J. A. Komenského, otec Martin, matka Anna, sestry Zuzana a Ludmila.

10.   Závěr

Vracíme se zpět přes Masarykovo náměstí k budově radnice a Panského domu, kde naše procházka končí. Děkujeme za Vaši návštěvu královského města Uherského Brodu.