Kdo chce býti člověkem, musí viděti nejen to, co mu leží pod nohama, ale musí se ohlédnouti za tím, co již přešlo, aby se učil z minulosti pro budoucnost.
J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce
Oslovení
Vážení návštěvníci,
připravili jsme pro Vás průvodce po krásách uherskobrodských památek. Vydáte-li se s námi, navštívíte místa, která se dotkla historie našeho královského města, seznámíte se s významnými osobami, které se v Uherském Brodě narodili nebo žili. Největší chloubou je učitel národů J. A. Komenský, poslední biskup Jednoty českých bratří. První písemné zmínky o osadě Na brodě pocházejí z roku 1140. Král Přemysl Otakar II. povýšil roku 1272 osadu na královské město a udělil mu množství výsad, které vedly k jeho prosperitě. Vydejme se společně za památkami města.
Velký okruh
Výchozím bodem je
- Muzeum J. A. Komenského
Vchod do muzea je jediná zachovaná městská brána, tzv. Zámecká. Je součástí hradeb, které se zachovaly v severní a jižní části města. Hradby pocházejí ze 13. století. Město bylo opevněno jednoduchou, ale silnou zdí. Hradby byly postupně zpevňovány až do počátku 18. století. Hradební zeď byla 10 metrů vysoká, 1,7 m široká a jejich celková délka kolem města měřila 2107 m. Základy zdi byly v hloubce 2 m. Město mělo 4 vstupní brány ve směru světových stran. Před vchodem do muzea stojí socha J. A. Komenského z roku 1956, jejímž autorem je sochař Vincenc Makovský. Pro návštěvníky muzea jsou připraveny kopie dopisů, nálezů z archivu města, literární a vědecká díla a díla umělecká, která se k J. A. Komenskému vztahují. V 1. patře si můžeme prohlédnout etnografickou výstavu. Necháme muzeum za zády a vydáme se vlevo.
Komenského a Tyršovy sady
Projděme horní částí parku, ve které jsou k vidění sochy moderních umělců, účastníků uherskobrodských sochařských sympozií. Doplnit názvy vybraných děl. Podél hradeb se dostaneme k hradebnímu příkopu, který je součástí dolní části parku. Dostaneme se k budově restaurace Balkán, která byla v 2. polovině 19. století sídlem Střeleckého spolku.Vydáme se vpravo a projdeme kolem další části hradebního příkopu k Vítkovské baště. Ta spolu s Bílou baštou, kterou vidíme dále, byly součástí zdvojeného opevnění.
- Barokní stavba s nádvořím
Postoupíme k silnici a projdeme k významné barokní stavbě z 18. století, která patří do muzejního areálu. Dal ji postavit Dominik Ondřej z Kounic jako velkolepou zámeckou stavbu, která se měla stát sídlem Kouniců. Kvůli nedostatku financí nebyla dostavba uskutečněna. Je zde krásný barokní sloupový sál s vynikající akustikou, který slouží pro kulturní akce města. Autorem stavby je Dominic Martinelli.
- Japonská zahrada
Nesmíme zapomenout navštívit japonskou zahradu přátelství Tsukiyono, která byla realizována podle návrhu družebního města Tsukiyono.Zahrada vznikala po dobu tří dnů na podzim roku 1998 přímo pod rukama pěti japonských architektů. Byla zbudována suchá zahrada zvaná Karesansui, která symbolizuje krajinu s horami, stromy a řekou, v níž je voda pouze naznačena oblázky nebo pískem. Pro japonskou zahradu jsou charakteristické kameny, naznačující hory, bambus, jehličnany a výrazné listnaté stromy. Zahrada se nachází v sídle areálu správy Muzea JAK.
- Hradní náměstí
Vlevo míjíme budovu DDM, která dříve sloužila jako městské kino Svět. Přicházíme na Hradní náměstí. Zde na místě tvrze z 11. století stával zeměpanský hrad, který dal vystavět kníže Břetislav jako součást obranného pásma proti Uhrům. Zbytky jeho sklepů a základy jsou skryty v podzemí. Upozorňuje na to jen velký pamětní kámen. První dochovaná zpráva pochází z listiny markraběte Karla z 25. března 1338, vydané v Brně. Na hradě byli hosty téměř všichni čeští panovníci. V letech 1428 a 1431 zde pobýval i Prokop Holý, když táhl s husity na Slovensko. Od 28. září 1510 do Tří králů 1511 zde pobýval s celou rodinou i dvorem český král Vladislav II. Hrad byl vypálen v roce 1643 Švédy. Lev Vilém z Kounic nechal v 1. pol. 17. století trosky hradu zcela odklidit.
Hradební ulice
Vydejme se východním směrem k Hradební ulici, kde se nám znovu objevují zbytky hradeb. Vidíme několik domků přistavených k hradební zdi. Je to důkaz, jak si stavěla ve středověkém městě své domky městská chudina. Ušetřili tím jednu zeď. Postupujeme Hradební ulicí a branou vejdeme do zahrady dominikánského kláštera. V jejím prostoru se nachází venkovní oltář s obrazem Panny Marie Růžencové, který je cílem mnoha poutníků každou 1. neděli v říjnu při slavné Růžencové pouti.
Klášter dominikánů Uherský Brod (P. Marie Nanebevzaté)
Klášter byl založen r. 1262 králem Ondřejem II. nebo Přemyslem Otakarem II.. Byl vybudován při poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie z 11. 
století. Zde byla uchovávána ikona Matky Boží, kterou získal král Ondřej II. od byzantského císaře. Nynější obraz Panny Marie, který je umístěný v klášterním kostele, je kopií původního obrazu, kterým je pravděpodobně obraz v Čenstochové. Po r. 1990 dominikáni opět převzali do správy toto poutní místo a postupně mu vrátili jeho bývalou slávu. V r. 1997 byly zhotoveny nové korunky pro milostný obraz, které posvětil papež Jan Pavel II. a zároveň vydal bulu, kterou získává tento poutní chrám výsadu odpustků pro poutníky, kteří jej navštíví na 1. neděli v květnu.
Pověst o vzniku kláštera v Uherském Brodě
Podle legendy žili na počátku 11. století na zemanském dvorci Volenov (nedaleko Uh. Brodu) urození manželé, kteří dlouho marně toužili po dědici a utíkali se o pomoc k Matce Boží. Z vděčnosti za narození syna nechala zemanka zbudovat kapli na místě, které ji ve snu zjevila Panna Maria – v zasněženém lese nalezla kvetoucí keř vonných růží, který byl po dlouhá léta stále stejně krásný a nepřestával ani v zimě vonět. Na tomto místě prý dnes stojí růžencový oltář nynějšího klášterního kostela.
Historie kláštera
Původní kaple byla r. 1049 přestavěna na poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie uherským králem Ondřejem I. Ten mu daroval vzácnou ikonu Matky Boží, kterou získal od byzantského císaře z Cařihradu. Obraz umístěný nad oltářem v pravé lodi kostela, právě nad tím místem, kde kdysi kvetl zázračný růžový keř. ůvodní obraz pravděpodobně uloupil r. 1315 Matúš Čák Trenčianský, jenž vpadl z Uher na Moravu. Po porážce uherským králem Karlem Robertem musel obraz odevzdat. Král jej daroval svému tchánu Vladislavu Lokietkovi, a ten jej zbožně umístil v Čenstochové. Aby odškodnil uherskobrodské dominikány, obdaroval je král Karel Robert, mnohými statky. Zdejší dominikáni dostávali každoročně z Čenstochové 300 zlatých. Poutní chrám a klášter byl v průběhu věků svědkem mnoha hrůz, které se odehrávaly v jeho zdech i v blízkém okolí. V r. 1421 jej vypálili husité. Převor byl husity utopen a ostatní řeholníci, pokud neuprchli, povražděni. R. 1643 pobořili klášter a kostel Švédové. V r. 1680 přišla morová rána. Roku 1683, za vpádu uherských hord vedených Emerichem Tökölym, byli obyvatelé kláštera nelidsky týrání a zemřeli mučednickou smrtí. R. 1742 dobyli město Prusové. Neplenili, ale žádali po obyvatelstvu vysoké výpalné. Místo požadovaných 2000 zlatých doslali od kláštera pouhých 691. Více se v klášteře nenašlo. Zajali převora, odvlekli jej do Olomouce a drželi tak dlouhu, dokud nebyla požadovaná suma zaplacena do posledního haléře. Poslední násilí zažil klášter v letech 1950. Po nucené internaci řeholníků komunistickou vládou, byl opuštěn a sloužil různým účelům. V r. 1990 byl klášter opět navrácen dominikánskému řádu. Nynější barokní kostel dala postavit v letech 1659 – 1673 hraběnka Eleonora Kounicová. Kostel je vyzdoben krásnými barokními díly sochařů Josefa Antonína Winterhaltera a Benedikta Telčíka, který vytvořil hlavní oltář.
8. Mariánské náměstí
Opouštíme dominkánský klášter a před námi se otevírá Mariánské náměstí. Všimněte si Mariánského sloupu, vzácné barokní památky z roku 1785. le vidíme moderní stavbu Domu kultury z roku 1985. Budova základní školy z roku 1909 je ozdobena reliéfem J. A. Komenského sochaře Amorta. Pojď sem dítě, uč se moudrým býti.
- 9. Panský dům
Vraťme se zpět hlavní branou před dominikánský kostel. Vpravo uvidíme vchod do zahrady Panského domu. Sejdeme několik schůdků a vidíme jednopatrový dům zámeckého vzhledu, který má dvě části. Starší dům pánů z Kunovic z roku 1512 -1520 s renesančními prvky a krásnou studnou. Projdeme do Moravské ulice, zabočíme vpravo a dostaneme se k 2. části domu barokního slohu. O tuto stavbu, která byla postavena po roce 1690, se zasloužil Domink Ondřej z Kounic. Vstoupíme hlavními dveřmi. O něco dále vedou staré gotické dveře do domácí kaple Kunoviců. Je vystavěna v pozdně gotickém slohu a původně byla vyzdobena freskami. Za kaplí je malé renesanční sloupové nádvoří, jedna z nejvzácnějších památek města. V Panském domě pobýval JUDr. Václav Kounic, šlechetný vlastenec, přítel dělníků a studentů. Na průčelí domu je umístěna pamětní deska, která upozorňuje, že zde zemřel tento pokrokový demokrat v roce 1913. Uvnitř v chodbě je busta spisovatele Kožíka z roku 2009. František Kožík se narodil 16.5.1909 v Uherském Brodě. Na jeho počest je pojmenována Městská knihovna, která se nachází v patře tohoto domu. V současné době se připravuje rekonstrukce této vzácné, 500 let staré památky. Kromě galerie a knihovny, zde v blízké době najdete informační středisko města a Městské muzeum, zaměřené na historii města a významné rodáky.
10. Radnice města Uherského Brodu
Vydejme se k další dominantě města, kterou je radnice. Stojí na základě gotického domu, který prodal městu na stavbu radice v roce 1702 hrabě Dominik Ondřej z Kounic. Základní kámen ke stavbě věže byl položen v roce 1703 a věž byla dokončena v roce 1726. Všimněte si, že tato data jsou uvedena na číselnících nových hodin z roku 1958.Původní hodiny zhotovil zdejší hodinář František Lang a doplnil je v roce 1723 soškou Černého Janka, který zvoní minutu před uplynutím každé celé hodiny. K němu se váže pověst z doby obléhání města Kuruci v roce 1704. Na paměť vypuštění 1. sovětské družice Země dal tehdejší Městský národní výbor umístit na věži pod Černým Jankem synodický měsíc. Latinský nápis na menším hodinovém cimbálu zní v češtině: “Mír ať se vznáší nad městem.” Na vrcholu věže je umístěna socha spravedlnosti, která drží knihu s nápisem: ” Concors dextrum “, tzn. Souhrn práva. Pod průčelím přední částí budovy jsou rozsáhlé podzemní dovuetážové prostory jako součást podzemních chodeb pod celým středem starého města. Roku 1946 byla na radnici odhalena pamětní deska hrdinům padlým v boji proti nacismu: generálu Vojtěchu Lužovi a padlým letcům při obraně Anglie, Vladimíru Kubíčkovi a Janu Křivdovi.
11. Masarykovo náměstí
Stojíme na Masarykově náměstí. Pod většina domů se nacházejí podzemní sklepy, které byly dříve propojeny chodbami. Uprostřed náměstí vidíme překrásnou kašnu svatého Floriána od Josefa Antonína Winterhaltera z roku 1756, kterou označil univerzitní profesor V. V. Štech jako barokní pohádku. Kašna stojí na místě staré radnice zbourané v roce 1717. Vedle kašny roste památná lípa, zasazená těsně po vyhlášení samostané Československé republiky. Za lípou se tyčí nádherný obelisk ” Via Lucis – Cesta světla ” předního sochaře českého původu žijícího ve Francii Yvana Theimera. Obelisk byl odhalen v roce 1992 prezidentem Václavem Havlem při příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského. Stvárnění zvířat obdivují hlavně děti.
12. Farní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie
Barokní budova kostela byla postavena v letech 1717 – 1733 hrabětem Maxmiliánem Oldřichem z Kounic – Rietbergu podle návrhu italského architekta Dominica Martinelliho. S ním jako autorem jsme se setkali již u barokního sloupového sálu dnešního muzea JAK. Kostel je dlouhý 40 metrů a široký 21,5 metru. 212K0025Na štítu jsou barokní sochy Krista a 4 evangelistů od neznámého umělce. Věž kostela byla dostavěna o 150 let později v letech 1879 – 1881 podle návrhu arcibiskupského stavitele Gustava Meretty a je vysoká 60 metrů. Pozoruhodná je i výzdoba kostela – obraz Stětí svatého Jana Křtitele od neznámého autora, který dal namalovat roku 1697 Dominik Ondřej z Kounic. Sochy na oltáři jsou dílem Josefa Antonína Winterhaltera, který vytvořil také kašnu na náměstí.
13. Dům č. p. 201
Za farním kostelem se zastavte před domem č. p. 201. Je zde umístěna pamětní deska s reliéfem J. A. Komenského, která nám připomíná, že v domě prožil své dětství J. A. Komenský až do svého osiření v roce 1604.
14. Gymnázium J. A. Komenského
Vydáme se dolů, jižním směrem, ulicí Komenského a zastavíme se u budovy Gymnázia JAK postaveného v roce 1898. Deska umístěná na rohu budovy nám oznamuje, že zde stávala budova bratrského sboru a škola, kterou mladý Jan navštěvoval do smrti svých rodičů. U sboru byl velký bratrský hřbitov, kde byli pochováni rodiče a sestry J. A. Komenského, otec Martin, matka Anna, sestry Zuzana a Ludmila.
15. Lávka
Naše procházka pokračuje k železničnímu nádraží na trase Brno – Trenčanská Teplá. Nad ním se rozpíná nejnovější stavební dominanta města – lávka pro pěší a cyklisty navržená architektem Jaroslavem Habartou.Tato lávka spojuje střed města s jižní částí a byla dána do provozu na podzim roku 2010. Toto dílo bylo ohodnoceno jako Stavba roku 2010 Zlínského kraje. Celková délka lávky je 213 metrů a překonává výškový rozdíl 17 metrů, hlavní pylon dosahuje výšky přes 30 metrů. Lávka se skládá ze tří na sebe navazujících částí: podepřená lávka, komunikační uzel a závěsná lávka. Součástí bezbariérového přístupu na lávku je výtah umístěný v její střední části.Uherský Brod má v současné době 16956 obyvatel.
16. Sgrafito, Nivnická brána
Vydáme se vpravo, projdeme kolem původního židovského hřbitova, který je lemován zbytky hradeb z 12. století s dvojitým valem. Tento hřbitov byl zrušen v roce 1941. Nový židovský hřbitov byl v roce 1870 vybudován ve východní části města proti Janáčkovu pivovaru. Je zde obřadní síň s roku 1906, kde jsou umístěny desky se jmény obětí holocaustu odhalené v roce 1948. Na území hřbitova je umístěno 1085 náhrobků ze žuly, mramoru, pískovce, s hebejskými, německými a českými nápisy. Dostáváme se k hotelu U brány. Na jeho boční straně je umístěno sgrafito znázorňující městskou bránu Nivnickou. Ta byla 26 metrů vysoká a 10 metrů široká. Byla nejpevnější ze čtyř městských bran a zbořena v roce 1784. Nalezneme zde nápisy: M. Korvín 1468, Bočkajovci 1605, Tököly 1683 a Kuruci 1704. Upomínají na těžké doby města, jichž byla brána svědkem. Jan Kučera ji ve svých Pamětech královského města Uherského Brodu popisuje takto: ” Brána tato měla původně dlouhé předbraní, jež od ní na několik kroků z města ven vyčnívalo. Byla to úzká chodba, co jen vozem mohlo se projeti. Byla opatřena okénky ke střelbě a vcházelo se po ní po padacím mostě, který se zdvíhal a spouštěl na silných řetězích. Zavírala se těžkou železnou mříží, která se na noc a v čas potřeby spouštěla po provaze na hřídelu omotaném z horních místností… Později na místo mříže přišla vrata, jaká byla v ostatních branách…”
17. Nadační dům
Po pravé straně vidíme Nadační dům. Tato hodnotná barokní městská stavba byla vybudována v roce 1713 za primátora Pavla Hájka. Dříve sloužila jako útulek pro staré a chudé měšťany, za Marie Terezie také jako kasárny. Nadační dům je ozdoben městským znakem. Ve znaku vidíme ležícího českého lva před otevřenou branou, důkaz, že Uherský Brod byl pohraničním městem. Po stranách jsou moravské orlice.
18. Kostel Mistra Jana Husa
Ulice Bří Lužů nás dovede k nejstarší dochované gotické sakrální stavbě města, kterou je Kostel Mistra Jana Husa Československé církve husitské. Jedná se původně o Farní chrám svatého Jana Křtitele, který byl přestavěn z románského kostelíku do gotického slohu. Gotický presbytář se sakristií je dílem Pavla Sekaného z roku 1494. Jeho kamenická značka je umístěna v hlavní lodi. V roce 1667 byl zbarokizován děkanem Václavem Polontiusem. V roce 1920 se našly pod silnou omítkou zbytky fresek ze 14. a 15. století – svatý Matouš s halapartnou a svatý Pavel s mečem. Věž kostela byla vystavěna v roce 1589 stavitelem Mikulášem Lorekem. Vedle kostela stojí hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1718, postavená na památku moru, který postihl město v roce 1715. V roce 1784 byl kostel s hřbitovem zrušeny, chátral a teprve až v roce 1920 se ho ujala náboženská obec církve Československé husitské a uvedla jej do původního stavu. V boční lodi je uložena prsť z hrobu J. A. Komenského.
19. Závěr
Vracíme se zpět na Masarykovo náměstí k budově radnice a Panského domu, kde naše procházka končí. Děkujeme za Vaši návštěvu královského města Uherského Brodu.
