Obyčejný brodský den-fejeton J.Slavíčka

Takový obyčejný brodský den, 

člověk ráno vychází do města pravděpodobně s cíleným programem, nejspíše s plánem něco koupit, něco zařídit. Málokdy je důvodem jeho vycházky jen procházení se, i když i tento účel, zejména u starších osob nelze vyloučit. Již při průchod  parkem je možno spatřit mnoho zajímavých tváří, od hrajících se dětí místních školek, starších žen, obtížených nákupy, teenagerů s často nezbytnou cigaretou sedící na horní hraně lavičky anebo důchodců, kteří odpočívají a kochají se okolní přírodou. V centru města je to o něčem jiném. Všude se hemžící lidé před obchody, kličkující mezi auty, spěchající do práce anebo jen tak lelkující. Živěji je především na tržišti s pestrou nabídkou okrasných rostlin a zeleninových produktů. Zde početně převládají především ženy, jejich záliba v pěstování kytiček je všeobecně známa. Nekupují, stejně jako v jiných obchodech ihned, pečlivě srovnávají nabídku s kapacitou svých peněženek. U zeleniny je to sice obdobné, ale zde kupující zvažuje nejenom cenu ale i čerstvost nabízených produktů, přičemž si namlouvá, že se jedná o ekologicky pěstovanou zeleninu, což u kamenných obchodů nemusí být vždy pravidlem. Co se týče jednotlivých obchodů, je pozoruhodný rozdíl nejen v jejich odlišném sortimentu, ale i celkové „prodejní“ atmosféře. V samoobsluhách není nouze o zákazníky nebo spíše zákaznice. Jako správné ženy opět zde tráví ony drahnou dobu před jednotlivými regály,pečlivě rozmístěnými tak, aby člověk musel projít celou prodejnou k tomu nezbytnému, a sice pečivu, a které postupně plní nákupní košíky vším možným, aby posléze u pokladen zaplatily nemalou částku ,a to na rozdíl od mužů, jejichž útrata v těchto obchodech je většinou zanedbatelná. Abychom byli spravedliví, v obchodech s průmyslovým zboží, kde naopak muži početně převládají, je to s placením zpravidla naopak V obchodech s obuví a textilem je většinou prázdněji. Návštěvník je často ihned po vstupu kontaktován obligátním dotazem, jakéže to má přání. Pokud odvětí, že se jen tak přišel podívat, je ve tvářích prodávajících znát zjevné zklamání. Mnohé zboží je označeno jako sleva, ale ví kupující, jaká byla skutečná cena před slevou? Pokud si přeje laciněji nakoupit, navštíví prodejny s exotickými prodávajícími, kde vůně formalínu dává jasně na srozuměnou, že je na správné adrese. V lékárnách je rušněji, ale spíše v místech, kde se vydávají léky na předpis. Nejklidnější atmosféra, plná očekávání, je ve zdravotnických zařízeních, kde v čekárnách je někdy až pochmurné ticho, což je pochopitelné, neboť nemoci zpravidla nikdy nevedou k projevům bujarého veselí.Kolorit městského centra doplňují finanční instituce, tradiční je například pohled na schodiště České spořitelny, kde lidé trpělivě čekají až přijdou na řadu  u bankomatů. Ať  už člověk navštíví to či ono, musí absolvovat po městě hezký kus cesty,  a to není vždy jednoduché. Jednak potkává známé, míjí hloučky korzopenzistů, kteří vyrážejí do města cíleně za rozmluvou, další zdržení ho čeká na silničních přechodech, kde se odehrávají rituály ve smyslu, dá mně řidič přednost anebo ne, no a v neposlední řadě ho čeká i jednání na úřadech, s někdy více, někdy méně ochotnými úředníky. Ale to všechno k ruchu města tak nějak patří, takže proč se vlastně se čílit? Obecně vzato, je docela milé procházet tím lidským mraveništěm, početnými obchody a obchůdky, které nabízejí oku nespočet vábniček, bez  mnohých z nich by byl náš život poněkud fádní.  

Jaromír Slavíček

Příspěvek byl publikován v rubrice Uherskobrodští autoři píší. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář