Změny názvů ulic za nacistické okupace
Na podzim roku 1938 měl Uh. Brod něco přes 5 000 obyvatel. Bylo to typické město moravského venkova. Po předcházejících krizových letech se hospodářsky zotavovalo, nezaměstnanost ustupovala. Na městském tržišti za Sokolovnou se konaly pravidelné trhy zemědělců. Na Mariánském náměstí drobní pěstitelé a chovatelé prodávali své produkty. Podle mapy z roku 1942, velikost města v severní části vymezovala vodovodní nádrž z roku 1932. Po pravé straně silnice do Prakšic to byly budovy velkostatku p. Kubíčka.Severovýchodní část města tvořilo koupaliště. Východní stranu uzavíraly domy ulice Pořádí, Za Humny a Močidel, se známým zelinářstvím pana Pašaly, údajně Bulhara přiženěného do Uherského Brodu. V jihovýchodní části to byla ulice Šumická, která končila u mostu téhož jména. Této části města vévodily budovy Janáčkova pivovaru. Jižní část tvořily ulice U Korečnice, Rolnická a Nivnická. Jihozápadní hranici města tvořila řeka Olšava, vyúsťovaly zde ulice Provazní, Vlčnovská a U Porážky. Na západ města směřovala ulice Hradišťská, až ke bráně Zbrojovky a k jejímu oplocenému areálu továrních budov. K ní se připojovala pod městem polní cesta od Hospodářské školy. Přes silnici od brány Zbrojovky to byla ulice Tovární s domy po obou stranách. Severovýchodní část města určovala nejdelší ulice Údolní – Slzáku, s rodinnými domky na pravé straně ulice. Na konec tohoto údolí navazoval Ventrčák, který uzavíral okruh města s prostorem pro budoucí fotbalové hřiště Na Lapači. Město mělo 99 (dnes 165) pojmenovaných ulic a 18 veřejných budov. Hlavní ulice měly dlažbu z kostek, vedlejší měly uválcovaný udržovaný povrch. Dolní náměstí bylo částečně dlážděno kameny, horní mělo pouze udržovanou plochu. Nařízení starosty a obecního úřadu šířil obecní bubeník pan Konečný. Když se podívám na fotografii z 1. třídy obecné školy z roku 1938-39, napadá mě vzpomínka na naši paní učitelku Chalupovou, na první dny ve škole. Když došlo k seznamování se spolužáky, udávali jsme jako prvňáčci označení místa bydliště, převážně tehdy užívaných názvů čtvrtí a ulic, zvláště někteří z nás bydlících v okrajových částech města.Nejsnazší to měl St. Geba, nemusel nic vysvětlovat, Gébák znal každý. Dále to byl Chromek ze sirotčince, Špaček z nádraží, někteří byli z Lipáku, Zámku, Ventrčáku, Slzáku, z cihelny, Trávníků, Králova nebo ze Židovně.Někdo bydlel Na Tržišti, Na Dlouhých, U Koželužny, u nemocenské, U Sboru, U Porážky, nebo Na Dolku. Někdo na ulici Bánovské, Nivnické, Vlčnovské a Prakšické. Zvláštností byli dva žáci z Cik. Okličku. Některé z těchto názvů zůstaly dodnes, jiné se upřesnily a nebo upadly v zapomnění. Ve střední části města se převážně ustálily.Přišel 15. březen, okupace přinesla změny v celém městě. Ulice byly přejmenovány:
13 – Masarykovo nám. (dolní) bylo přejmenováno na Nám. Adolfa Hitlera
17 – Mariánské nám. Zůstalo s původním názvem
33 – Náměstí Svobody přejmenováno na potupné 15. března (den okupace)
47 – Svat. Čecha na Viktoria třída
76 – 9. května na SA třída
90 – Pod Valy na Hermann Göring třída
Restaurace a kino v Sokolovně neslo honosný název Viktoria
Ještě bylo 5 ulic s německými názvy.
3 – Komenského ulice jako Meergansova ulice
4 – Seichertova ulice Güntera Pršena ulice
7 – Hodinářská – Hassenweinova ulice
8 – Hradišťská Herzmanski ulice
38 – U Cukrovaru – Schubertova ulice (skladatel?)
Život šel dál. Zbrojovka začala pracovat v třísměnném provozu na dodávkách pro německou armádu. Spolužák Fridrich Deutsch se se mnou po ukončení 1. třídy rozloučil a spolu s rodiči utekl před holocaustem do Palestiny. Polovinu školy zabrali němečtí vojáci. Hospodářský život se přizpůsobil válečným podmínkám. Nastala tvrdá okupace, poněmčování ve škole i na úřadech.Do Údolní ulice se přistěhoval plukovník wehrmachtu, velitel stráží ve Zbrojovce, Herbert Kloss. Na Dlouhých za Sokolským stadionem bydlel Weisenbach, pracovník Zbrojovky, vedoucí NSDAP. Někteří Češi kolaborovali. V Údolní ulici bydlel Vašut – Waschutt, vedoucí berního úřadu, jeho syn prý padl na východní frontě. Černé uniformy strážných ve Zbrojovce oblekli „skorousedlíci“ Řezníček a Albrecht. Některým zaměstnancům prý zachránili postih něm. Správy podniku. Tyto dva doplňoval Čecho- Rakušan Klutschka odněkud z jižní Moravy, bydlící u Miklů. Můj spolužák Jan Zabloudil. Druhý ročník obecné školy zahájil v uniformě Hitlerjungen a chodil se sestrou do německé školy v Luhačovicích. Jejich tatínek později padl u Stalingradu. Všechny ulice ve městě dostaly jména v německém jazyce.
Usvědčuje to mapa z roku 1942.
Čísla uvedená před názvy ulic jsou dle vybrané mapy.
František Varaďa
Údolní 1584
