Orloje Uherskobrodska.
Zajímavostí a zároveň raritou Uherského Brodu je, že se na jeho území nachází tři jedinečná časoměrná zařízení. Orloj na radniční věži, Růžičkovy astronomické hodiny, umístěné v budově radnice a Nivnický orloj. Ten je k vidění v Muzeu J. A. Komenského. Každý z nich je přitom odlišný jak svým umístěním, konstrukcí, tak i funkcemi.
Radniční orloj.
Každou hodinu můžeme slyšet v dosahu náměstí cinkání Černého Janka, postavy nerozlučně spjaté s městem, jež dle pověsti zachránil město před kuruci. Jeho socha je umístěna na radniční věži pod hodinami. Pod Jankovou figurou vyčnívá polokoule, která představuje Měsíc. Druhá polokoule se ukrývá uvnitř zdiva. Celá koule, jejíž jedna část je natřena na černo a druhá pozlacená, se otáčí kolem své osy za stejnou dobu, za niž se vystřídají měsíční fáze. Čelní polokoule v trychtýřovitém výřezu ve zdi tak ukazuje náhodným divákům měsíční fázi, ve které se současně na obloze nachází i skutečný Měsíc.
Hodiny, Černý Janek a Měsíc jsou tři části jednoho časoměrného celku, který můžeme nazvat orlojem. To je nutno zdůraznit, protože většina lidí si všimne pouze hodin a Janka. Ony tři části vznikaly postupně a bez původního záměru vytvořit jeden celek. Současná radniční věž byla dostavěna v roce 1715 a hodiny pro ni zhotovil švýcarský hodinář Franz Lang z Lucernu. Byly spojeny se soškou Černého Janka. Staré hodiny dosloužily a město hledalo někoho, kdo by sestrojil nové. Renovace se ujala hodinářská dinastie Dvořáků.
V rodinné hodinářské kronice je poznamenáno: „Zde zhotovili celé hodinové zařízení úplně nové, s celým soustrojím, se samočinným elektromotorickým natahováním včetně průsvitných čtyřhranných číselníků s římskými číslicemi. Navíc byl zhotoven měděný – zlacený synodický Měsíc, ve kterém jsou uloženy pamětní spisy zvláště o největším světovém pedagogovi Janu Amosu Komenském.“ Nové věžní hodiny byly na radnici instalovány v roce 1958 společně s novou dřevěnou sochou Černého Janka a měsíční koulí.
Zmínili jsme se o třech částech uherskobrodského radničního orloje. Orloje takovou strukturu většinou mají. Sestávají z časoměrné části – ukazatele hodin, mnohdy mají i ukazatel kalendáře – datum. Druhá část je astronomická, na které je často instalován demonstrátor měsíčních fází. Bývá umístěn na orloji buď nehybně nebo se může pohybovat se Sluncem znameními zvířetníku, jak je tomu na astronomické sféře pražského orloje. Měsíc měl pro naše předky značný kalendářní význam. Z astronomických ukazatelů budily pozornost fáze Měsíce, jelikož měsíční světlo bylo v době, kdy neexistovalo pouliční osvětlení, jediným zdrojem světla v noční temnotě. Některé orloje mají i planetária, která znázorňují oběh planet kolem Slunce. Třetí část orloje je figurální a přitahuje nejvíce pozornosti, jedná se o figurky svatých i světských osob, z nichž některé se pohybují.
Uherskobrodskému radničnímu orloji co se týká skladby orlojů chybí kalendářová část. Má tedy astronomickou část reprezentovanou Měsícem, časoměrná část obsahuje hodiny. Figurální část, tedy Černý Janek, pohybem ruky každou hodinu před samotnými údery věžních hodin rozezvučí zvon.
Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky.
Růžičkovy astronomické hodiny představují unikátní astronomický orloj obohacený o velké množství časoměrných funkcí. Postrádají ale alegorické figury. Vilibaldu Růžičkovi šlo totiž o sestrojení čistě technického mechanismu bez dalších příkras. Možná proto je nenazval orlojem, ale k vůli množství ciferníků, hodinami. Růžičkovy astronomické hodiny jsou skříňové, a vznikaly postupně, od roku 1906 až do roku 1945.
Srdcem mechanismu je přesný hodinový stroj se sekundovým kyvem. Kromě hlavního ciferníku obsahuje další čtyři samostatné ciferníky ukazující sekundy, měsíce, dny a data. Astronomická část se skládá z astronomické sféry, otočné hvězdné mapy, globusu a z ciferníků. Na tomto orloji se astronomická a kalendářní část prolínají.
Stroj řídí i pohyb ručně zhotovené mapy hvězdné oblohy, která znázorňuje momentální oblohu hvězd nad nočním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den, ten je měřen hvězdným časem, předbíhající občanský asi o čtyři minuty za 24 hodin. Pod mapkou je malý globus otáčející se okolo své osy rovněž jednou denně. Je na něm patrné rozhraní dne a noci na Zemi, můžeme též zjistit sklon zemské osy vůči ekliptice, tj. dráze po níž se oblohou zdánlivě pohybuje Slunce. Otočný kruh s vyrytými znaky zvěrokruhu, na kterém je osa globu upevněna, se otočí jednou za rok, předváděje tak pohyb Země okolo Slunce. Černou čárou je na globu znázorněn místní poledník pro Uherský Brod.
Nejvýše je umístěna vlastní astronomická část hodin, tzv. astronomická sféra, která je obdobou astronomické sféry pražského orloje. Jedná se o zařízení vycházející z původního starověkého a středověkého námořního navigačního přístroje astrolábu. Této části dominuje hlavní hodinový ciferník rozdělený na dvakrát dvanáct hodin. Na rozdíl od běžných hodin se zde hodinové ručičky otočí jednou za den. O půlnoci ukazuje dolů na číslici XII, nalevo jsou ranní hodiny, napravo odpolední, nahoře na číslici XII zaznamenávají hodiny pravé poledne. Na hlavním ciferníku jsou tři soustředné kruhy. Vnější představuje obratník Raka, střední znázorňuje rovník a vnitřní obratník Kozoroha. Z polohy Slunce nad těmito kružnicemi je možno přibližně odhadnout, v které zeměpisné šířce se Slunce momentálně nachází. Pohybuje se na pohyblivém prstenci ekliptiky rozděleném na 12 polí jednotlivých znamení zvěrokruhu. Ručičky na hlavním ciferníku ukazují západ a východ Slunce. Se Sluncem se ekliptikou pohybuje i Měsíc znázorněný koulí – jedna polovina je pozlacená, druhá černá. Jejím otáčením okolo vertikální osy může pozorovatel orloje zjistit, v jaké fázi se Měsíc právě nachází. V novu je celý černý, v první a poslední čtvrti je polovina měsíce zlatá, při úplňku je Měsíc zlatý celý. Na ciferníku lze také poznat, kdy Měsíc vychází, zapadá, kulminuje a ve kterém je znamení. Země se na své dráze okolo Slunce během roku nepohybuje stejnou rychlostí, zatímco náš čas, měřený hodinami, plyne rovnoměrně. Na Růžičkových astronomických hodinách je tento rozdíl možno určit – pro Uherský Brod činí 10 minut a 45 sekund.
Tento unikání časoměrný přístroj si v současné době můžete prohlédnou na uherskobrodské radnici, kam byl dlouhodobě zapůjčen hvězdárnou Domu kultury Uherský Brod.
Nivnický orloj.
Na rozdíl od Růžičkových astronomických hodin, je Nivnický orloj, jak jej nazval jeho tvůrce Josef Lukeš, ukázkou, řekli bychom „lidového orloje“, jenž si nečiní nárok na technickou náročnost. Byl totiž zhotoven za jiných podmínek a s jinými možnostmi než Růžičkovo dílo, ale stejně jako ono je pozoruhodnou ukázkou lidské dovednosti.
Nivnický orloj vznikl počátkem minulého století v Nivnici, Na orloji je vyznačen rok 1922. Vytvořil jej Josef Lukeš, který se po otci vyučil tesařem. Orloj vytvořil pro nivnické občany, a pracoval na něm tři roky. Pozoruhodné je, že když toto dílo tvořil, byl na jedno oko slepý. Hodinové strojky vyrobil nivnický hodinář Josef Hýžďal, který Josefu Lukešovi v jeho práci pomáhal. Po Lukešově smrti byl orloj dne 28.9. 1922 zakoupen Muzejní společností z Uherského Brodu od hodináře Antonína Suchého za částku 500 Kč.
Na rozdíl od Růžičkova orloje má i část figurální. Nivnický orloj tvoří dřevěná vyřezávaná skříňka vysoká 120 cm a široká půl metru. Můžeme ho rozdělit na čtyři části – jednak na uvnitř orloje ukrytý hodinový stroj, jednak na části viditelné – astronomickou, kalendářní a figurální, které jsou jím pomocí převodů poháněny. Množstvím ciferníků je zastoupena část zobrazující čas a kalendář.
Astronomická část byla zamyšlena jako součást kalendářní desky a je pouze symbolická. Z jejího středu vychází paprskovitě vybíhající držáky na jejichž koncích jsou umístěny zlaté hvězdy. Podle počtu a vzdálenosti od středu ciferníku se můžeme domnívat, že se jedná o model sluneční soustavy s planetami, Merkurem, Venuší, Zemí s Měsícem, Marsem, Jupiterem a Saturnem. Jak se kalendářní deska otáčí, planety “obíhají” kolem středu, symbolizovaného stříbrnou hvězdou – Sluncem.
Kalendářní deska je tvořena plechovou deskou, která se otočí kolem dokola jednou za rok. Roční období na kalendářové desce jsou odlišena barevně. Zima je bílá, hnědou barvou je znázorněn podzim, zelenou jaro, žlutozelené je léto. Na obvodu byly také vyznačeny svátky. Písmena a číslice jsou už dnes špatně čitelné.
Čtvrtá část, přitahující největší pozornost tohoto orloje je figurální. Je zde, v řadě nad kalendářními ciferníky, pět vyřezávaných figurek, představujících anděly strážné, které bijí do zvonků zvonkohry. Čelo orloje z horní strany zdobí soška Panny Marie s Ježíškem. Je umístěna mezi dvířky, ze kterých jednou za 24 hodin “vyjedou” z čelní stěny tohoto orloje na polokruhovém otočném pódiu připevněné figurky Tří králů. Když projdou kolem Panny Marie opustí scénu v druhých dvířkách. Celý výstup je doprovázen zvonkohrou.
Rostislav Rajchl.
