Čaj o páté
Každým rokem, na jaře i na podzim, se v útulném a všem jistě známém prostředí městského kulturního domu konají akce pero seniory, zvané Čaj o páté.Nejinak tomu bylo i letos. I když venku slunečné počasí pozdního podzimu spíše svádělo k procházkám, mnozí z našich dříve narozených občanů dali přednost kulturnímu vyžití.A tak nebylo překvapením, že celý velký sál kulturného domu byl prakticky až do posledního místečka zaplněn těmi, kteří měli naplněný život mnohými radostnými, ale i méně přijatelnými událostmi.Co na tom, že mnozí z těch , který seděli u stolů s občerstvením, měli již svůj vlas prokvetlý šedí.Co na tom, že jejich pohyby již nebyly tak svižné, jako v dobách jejich mládí.Ale co to říkám, vždyť zanedlouho se ukázalo, že tento můj prvotní postřeh nebyl zcela správný, protože to, co předváděly některé taneční páry na parketu, to by jim mohla závidět nejedna mladší generace.Ale pojďme děním pěkně po pořádku…Setkání našich občanů v seniorském věku zahájila paní Ing. Vaškovicová, která několika milými slovy přivítala přítomné a vyjádřila naději, že toto setkání přinese všem hodnotné a obsahem bohaté zážitky. Vyjádřila i přesvědčení, že ten den bude příchozím i povzbuzením pro jejich duši v tomto svým způsobem krásném životním období.Poté přistoupl k mikrofonu pan místostarosta Ing. Vrána, který ve stejném duchu ocenil přínos takových setkání pro život města a popřál všem zúčastněným příjemně strávené nastávající chvíle.Ale to už na parket vtančila mladá generace, plná elánu a rozzářených očí.Tanečky mladých byly svým rytmem působivé, plné energie a mladistvého nadšení.Nebylo divu, že se po jejich vystoupení potlesk rozezněl sálem.Očekávané vyzvání k tanci pro starší generaci pak již brzy následovalo.A jak už jsem výše naznačil, to co člověk u podia záhy spatřil, muselo mnohé z přihlížejících přivádět k nemalému údivu.To že jsou senioři? Vždyť na parketu jsme viděli takřka profesionální taneční kreace některých seniorských párů. Zejména při valčíku bylo na co upírat zrak a co snad i závistivě obdivovat. Myslím, i když pochopitelně tak trochu s nadsázkou, že by se ti nejlepší naši seniorští mistři tanečního kroku neztratili ani v televizních soutěžích.A když přišla na řadu „divočina,“ tedy disko tance, tak to by se na tyto tančící seniory měla vodit školní mládež, aby na vlastní oči viděla, že tento způsob pohybového vyžití může být i vrcholně kultivovaný, přirozený a oku doslova lahodící..Scénka , týkající se lidového léčitelství, nás úsměvně svým lidovým nářečím propojila s dřívějšími možnostmi léčby našich neduhů.Ale pak už se znovu rozvířily tance ve všech svých variacích. Bylo nádherné pozorovat, jak se starší generaci při tancích vrací lesk do očí, jak se naši dříve narození vyžívají v točivých figurálních skladbách.Člověk při těchto příležitostech zajisté alespoň na čas zapomínal na své případné útrapy, které snad každého, zejména pak staršího člověka během života provázejí.Ale ani ti senioři, kteří si už netroufali vstoupit na taneční parket, nelitovali.U stolků si porozprávěli se svými sousedy o svých radostech i starostech, svěřili se přátelům se svými problémy, ale současně nezapomněli se zájmem sledovat veškeré dění na parketu a vůbec ve svém okolí.Dojemný byl i pohled do předsálí, kde byly vystavovány vkusné výrobky z terapeutické dílny sv. Justiny. V první náhledu pro někoho snad drobnosti, ale kolik šikovných rukou, nápaditosti i lásky bylo vtěleno do všech těch medvídků, kočiček, ubrousků, ale i jiných předmětů denní potřeby…Díky tedy za to příjemně strávené odpoledne a podvečer nesporně patří všem těm organizátorům, ať už zajišťovali program, chutné občerstvení či cokoliv jiného, a kteří byli neustále v případě nutnosti připraveni komukoliv pomoci. Poděkování tedy jmenovitě patří paní Ing.Vaškovicové, paní Bc. Hýblové, Bc. Hrdinové, a jistě i mnohým dalším, kteří se podíleli na zdaru Čaje o páté. To, že se popisovaná akce na výsost vydařila, samozřejmě platí pro všechny účastníky tohoto setkání, neboť co jiného jak úsměvy a souznící pohledy do očí protějšku mohou vytvářet sympatickou atmosféru takových akcí. Takže věřme, že i v budoucnu budou obdobná setkání přínosem pro nás všechny, pro všechny ty, co mají radost ze života bez ohledu na pokročilejší věk.
Mgr. Jaromír Slavíček
