OCHRANA PŘED NEPŘÁTELSKÝMI NÁJEZDY
Valy a příkopy se nasýpávaly tam, kde svah spadal příkře do údolí. Tak tomu bylo na straně východní, jak svědčí pojmenování Horní Valy, Dolní Valy (strana jižní). V jižní části města jednoduchý val nestačil, a tak byl zdvojen na val dvojitý. Příkopy začínaly nad hradní branou a zachovaly se celé v původní mohutnosti a hloubce. V západním příkopu byly v roce 1878 vybudovány městské sady. Na severní straně, kde bylo město nejzranitelnější měl příkop hloubku nejméně 9m. Kolem celého města se vinul hluboký příkop zabraňující přístup k hradbám.
Hradby. Původně románské zdivo hradeb bylo od 13. stol. nahrazováno pevnější vazbou z přitesávaného kamene. Lícní zdi hradeb jsou postaveny z hrubého kamene, prostor mezi nimi je vyplněn menšími kameny a úlomky, vše důkladně spojeno kůrovinou. Základní zdi jsou v hloubce 2m. Zeď byla skoro 10m vysoká, nahoře rovná bez ozubí, na západní straně 170cm a na ostatních stranách 162cm široká. Celková délka hradební zdi činila 2109m. U každé brány bylo ve zdi prolomeno v nepatrné výši od země okénko, aby jím mohli měšťané pozorovat pohyb nepřítele. Na jižní straně byly ve zdi střílny ve třech řadách nad sebou. Nad nimi byla malá obdélníková okénka, vysoká 24cm a široká 10cm vzdálená od sebe 60cm, tak aby mohl stát muž vedle muže. Druhá řada okének byla ve výši 2m – 50cm na druhou řadou. Nahoře byly střílny pro těžší zbraně.
Brány. Když se koncem 13.stol. opevnění opravovalo, zesilovalo se předním a baštami, aby bylo město lépe chráněno a snadněji odolávalo nepřátelským útokům. Brány u měšťanů požívaly větší úcty než hradební zdi. Každá brána měla svého stálého strážce, který nad ní bděl dnem i nocí. Branní byli jedněmi s nejváženějších městských sloužících.
Bašty . Záhy se poznalo, že dlouhé rovné zdi ostraze nestačí, nebylo z nich možné přehlédnout, co se děje na stranách a nepřítel se často přikradl s bořícím strojem až k hradební zni. V době vynálezu střelného prachu, od konce 12.stol., začaly se zesilovat zdi věžičkami, z nichž se vyvinuly bašty, stavěné v místech, kde se hradby lomily. Opevnění mělo údajně pět bašt. O páté baště se neví, kde stála. Zdvojené zesílení hradeb Vítkovskou a Bílou baštou bylo dokončeno v r. 1572 dílem Jana z Kunovic a jeho syna Jetřicha, a tím je zdůvodněno, proč se o ně nestaralo město, třebaže tam mělo svou posádku a primátor klíče. Hájit město bylo povinností měšťanů a těch, kteří v době nebezpečí v něm hledali ochranu. Každý měšťan musel mít svou vlastní výzbroj. Těžší kusy měly pověšené na zdech v pokojích, menší a cennější v truhlicích. Na hradbách a baštách mělo město těžké zbraně.
BRÁNY
1/ zámecká
2/ těšovská
3/ nivnická (nikdy nebyla dobyta)
4/ hradišťská
BAŠTY
1/horní – bílá
2/ severozápadní – vítkovská
3/ za bratrskou školou
4/ dolní – katovská
Z textů a prací Vilibalda Růžičky sestavil Ing. Pavel Mentzl.
